|
Popraskaná kôra na hruške
|
|
|
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář (2261) - 91.93 (?) 11.12.2017 17:58
Na uvedené otázky bych odpověděl takto:
1. Asi mrazová prasklina na jižní straně kmínku, která se stala viditelnou až na jaře (nepoznal jsem, zda je to ještě na kdouloňovém dřevu nebo na hrušňovém). Počátek praskliny může být skutečně v přechodu obou dřev, tedy v místě roubování. Školkaři někdy radí, aby rýha po štěpování nebyla v osluněné poloze. Tedy aby byla na severní straně kmínku.
2. Osobně bych ještě teď odloučenou kůru částečně ořízl a kmínek bych nabílil. Pokud bych to považoval za zbytečné, obalil bych kmínek na zimu bílým papírem. Proudění mízy před mrazivou nocí asi není jen výsadou teplomilných peckovin.
Pozn.: pokud bych ze zkušenosti věděl, že mi velké úsilí nevyprodukuje žádný přínos, taky bych to nedělal. Ale u hrušně se mi to ještě nestalo.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 67.66 (?), 11.12.2017 14:03
Rozdíl je ale pokud si toho všimneme v pozdním létě nebo začátkem podzimu
Převážná většina prasklin vzniká na jaře - v době rychlého tloustnutí ikmínku. V pozdním létě málokdy, Pokud si jarní praskliny všimnete až v pozdním létě, pak začištěním rány právě porušíte vytvořený kalus. Jestli se rána zatře nebo ne a čím, v tom už velklý rozdíl nevidím.
Jiná věc je zimní okousání kůry zvěří - tam je velká raná plocha a odpar vody z ní. začištění chlupatých okrajů a zatření ran považuji za rozumné.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 169.26 (?), 11.12.2017 15:21
... pak začištěním rány právě porušíte vytvořený kalus.
Ano, pokud budete líný můžete ránu vyříznout a poškodit, ale také můžete odstranit jen suché okraje a suché přemostění, ránu vyčistit bez výraznějšího poškození a ránu zatřít. Některé rány na ovocných stromech se nehojí okamžitě, ale až v příštím roce. Já na rozdíl od Vás v tomto vidím rozdíl a považuji to za rozumné.
Jak jste napsal, jste líný a tak rány necháváte bez ošetření, to je Vaše věc.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář (2261) - 91.93 (?), 11.12.2017 17:58
Na uvedené otázky bych odpověděl takto:
1. Asi mrazová prasklina na jižní straně kmínku, která se stala viditelnou až na jaře (nepoznal jsem, zda je to ještě na kdouloňovém dřevu nebo na hrušňovém). Počátek praskliny může být skutečně v přechodu obou dřev, tedy v místě roubování. Školkaři někdy radí, aby rýha po štěpování nebyla v osluněné poloze. Tedy aby byla na severní straně kmínku.
2. Osobně bych ještě teď odloučenou kůru částečně ořízl a kmínek bych nabílil. Pokud bych to považoval za zbytečné, obalil bych kmínek na zimu bílým papírem. Proudění mízy před mrazivou nocí asi není jen výsadou teplomilných peckovin.
Pozn.: pokud bych ze zkušenosti věděl, že mi velké úsilí nevyprodukuje žádný přínos, taky bych to nedělal. Ale u hrušně se mi to ještě nestalo.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Pierre - Stříbrný Zahrádkář (183) - 14.183 (?), 11.12.2017 19:34
Veľmi pekne dakujem za reakcie. Ciže chápem to tak, že príčina tohto praskania kôry je skor fyzikálna ako to, že ju sposobuje nejaka choroba.
Na viaceré komenty zareagujem doplnujúcimi info.
- praskliny sú na východnej a západnej strane, ale nemyslím, že je to smerodajné, nakolko prasklina predpokladám vzniká v slabom mieste kôry.
- čistiť do živého ako píšete už nemá zmysel, kedže sa vytvoril kalus, Myslel som "očúchať", čiže odlúpujúcu kôru očistiť, aby sa tam nedržali škodci.
- je možné bieliť taký mladý strom, neublíži mu vápno? Preto rozmýšlam pretrieť pellacolom, ktorý by tak povediac ranu zakonzervoval, prípadne stromovým balzamom, ktorý je samo o sebe biely.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3
|
|
|
|
|
|
|