Řez broskvoní zasazených jaro 2008

Dobrý den.

Prosím o radu jak provést řez u těchto broskvoní a kdy?
předem děkuji

Broskvoně jsou náchylné na přesazování, a dobrých výsledků se dosahuje jen při přesazování z půdy do půdy, v době rašení.Ze školek se však většinou kvůli marketingovým důvodům dobývají na podzim, takže i v případě jarní výsadby se její výhoda zmenšuje. Podle fotografie je zřejmé že vám stromek moc nenarostl, což může být i podle mého ponechání příliš velké korunky při jarním řezu.Při koupi stromků je lepší vybírat slabší jednoleté štěpovance, řezem zakrátit případný obrost na první ven směřující očko a terminál na výšku budoucí korunky.při výsadbě tedy zakládáme korunku novou.U slabších stromků nevznikají velké rány při zakrácení.Kořeny je potřeba taky zakrátit a to na délku 10-15cm. Při výsadbě je dobré namočit kořeny do zemité kaše.

Broskvoně se řežou nejdříve v době rašení, ideálně v době květu-až do doby kdy jsou plody velikosti holubího vejce, v tomto případě se provádí zároveň i probírka.Při kotlovité koruně se vyřezává všechno co roste dovnitř, a kosterní větve se zakracují tak aby byly ve stejné ůrovni a nepřerůstaly tvar.

zjednodušeně: řežte v době rašení, všechno co roste dovnitř pryč a ostatní větvičky seřízněte do stejné ůrovně.Koncem června vyuřijte letní řez.

V podstatě souhlasím s příspěvkem, připojuji hypotézu, že byla zřejmě i opomenuta předvýsadbová péče o půdu, což je rovněž při takové náročnosti broskvoní neméně důležité. Otázka ale zněla jinak-co teď s tím? Ani se moc nedivím, že odpověď žádná nepřišla, stromky jsou na moje gusto v zuboženém stavu, zejména ten druhý. Pouštět se do nějakých rad je proto dosti rizikové, odpovídá to nezájmu Vám pomoci.  Jednou z možností by mohlo být založení nové korunky, pokud byste našel na kmínku alespoň jeden zdravý pupen. Stávající korunku byste odstranil těsně nad tímto pupenem v době květu a nový výhon se vám bude větvit do stran. Ideální výška kmínku by mohla být 50-60 cm. Všechen nový boční obrost vyrůstající z ponechaného pupenu je třeba do této výšky ručně vylomit ještě zazelena (nesmí zdřevnatět, jizva se po vylomení postupně zacelí) a ponechá se pouze 1.list přirostlý na kmínku, protože kmínek vyživuje. Novou korunku nad kmínkem při dobrém růstu zakraťte v průběhu léta ve výšce asi 100 cm v místě těsně nad odbočujícím posledním výhonkem. Tento výhonek spolu s dalšími dvěma pod sebou následujícími ihned vylomte(lístek u každého vylomeného výhonku opět ponechat). Tímto opatřením podpoříte růst bočního obrostu. Na jaře příštího roku v době květu vyberte 3 rovnoměrně rozložené větve vyrůstající nad sebou z kmínku v odstupu min. 7 cm (ideální 10 cm). Ostatní obrost těsně vyřežte, nenechávejte na kmínku žádné výstupky a rány pečlivě vyhlaďte ostrým nožem. Při řezu doporučuji ihned rány zatřít bílou latexovou barvou s přimíchaným fungicidem (např. Kuprikol). Tím vytvoříte novou kotlovitou korunku, jejíž boční větve zakraťte ve stejné horizontální výšce na poslední pupen ven z korunky.Tzn., že nejvýše ponechaný výhon bude nejkratší...  Otázkou je, jestli Vám uvedený postup vůbec stojí za tu námahu. Ale třeba Vás problematika pěstování broskvoní zaujme tak, že se stane součástí Vaší aktivní relaxační činnosti.

           Přeji hodně zdaru!

Netroufám si hádat, zda byla půda připravena před výsadbou dobře či ne, zda nebyla opomenuta zálivka, nevidím zřetelně, jestli kolem stromků nerostl plevel. Chybí mi u obou kůl, k němuž měly bý stromky přivázány.  Řez po výsadbě, měl být, podle mě, hlubší. Tři do stran směřující výhony bych zkrátil (podle vitality kořenů) na jeden, nejvýš na tři pupeny.  Snaha, aby horní pupen směřoval ven z koruny, je jistě správná, nepovažuji ji ale za dogma. Důležitější považuji, aby se stromek ujal a vytvořil řádné přírůstky. Výhon směřující vzhůru či dovnitř koruny lze později vyhnout ven, nebo seříznout na nižší, ven směřující výhon, případně využít do stran rostoucí předčasný obrost.
   Naopak kořeny při výsadbě nezkracuji. Jen oživím zaschlé konečky ko bílého dřeva.

Nejlepší bude, když si pan šimůnek zakročí podle sebe, při správném termínu ,bude si pamatovat jak stromek reaguje na řez a sám se poučí ze svých chyb.Broskvoň má výraznou apikální dominaci růstu, tzn že nejvýše položená část koruny roste na úkor ostatních částí níže položených, přičemž plodí na jednoletém dostatečně dlouhém a odkloněném dřevě. 

Dříve se mi podařilo, že po roce vegetace stromek taky moc nenarostl, ale v dalších letech to dohnal .

pozastavím se u toho zakracování kořenů..pokud ponechám větší část, tak se vytvoří více nových ale tenkých kořínků během vegetace-ale kdežto pří silnějším řezu kořenů se vytvoří kořenů méně, zato hlouběji dosáhnou a stromek tak netrpí nedostatkem vláhy.v dalších letech se rozdíly mažou, tolik moje pozorování.

Ahoj, Ve Vašich radách jsem četl že se broskve vysazují zjara.Proč?Já je sázel v listopadu a zdá se že jim nic není.Nebo se to projeví?

Broskev není nějak náročná na podmínky pěstování, má však výrazně jiné požadavky na výsatbu a řez. Na podzim nemusí být dokonale vyzrálá pletiva (proto je vhodnější výsatba na jaře) a řez je ovlivněn skutečností, že broskvoň plodí výhradně na jednotetém dřevě. 
To, že Vám se ujala broskvoň na podzim, to taky není nic mimořádného. Chytré knížky ale tvrdí, že z výše uvedeného důvodu č. 1 je lepší výsatba na jaře.
Martin

Pokud se Vám na podzim vysazené broskvoně ujmou, už se na nich nic neprojeví. Podzimní výsadba se nedoporučuje proto, že na podzim vysazené stromky nezakoření (nevytváří kořínky) a přes zimu uschnou. Jistěže ne vždy, když je mokrá zima, pečlivý zahradník zalévá, či kořenový systém je hodně bohatý, stromky na jaře vyraší a vegetují pak stejně jako vysazené na jaře.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli už je možné ostříhat broskvoně, které jsem zasadil na jaře 2008 jednalo by se o výchovný řez. Dále bych se chtěl zeptat, jestli už je možné ostříhat stejně staré meruňky, které budou již brzy kvést. Díky za radu.

Možná je to blbost, vymyslel jsem si důvod, proč stříhám broskvoně až při odkvétání. Při řezu se vždy odstraní cca 80% květů. Pokud strom rozkvete neostříhaný, věřím, že větší množství květů víc láká opylovače a hustší koruna taky líp odolá jarním mrazíkům. Proti tomuto postupu může hovořit fakt, že nadbytečné kvetení stojí stromek dost energie a živin. Ovlivnit dodávku živin ovšem dokážu, přilákat opylovače a teplejší vzduch nikoli.  Ale jak říkám, je to jen úvaha.