Podzimní termín výsadby broskvoní

Vlásečnicový kořenový obrost se tvoří jen do určité teploty (nevím, jaká je to teplota). Zajímalo by mne, jak je to s jeho tvorbou u odlistěného stromku. Z mého laického pohledu se mi mírně zdá nelogické, když nadzemní část ukončí vegetační fázi a stáhne mízu, že by část podzemní ještě dále vegetovala a rostla? Z jakého důvodu by se tak dělo? Nikdy jsem ale nezkoušel na podzim zasazený stromek vytáhnout ze země těsně před zámrzem, například v období Vánoc, abych se podíval, jestli se nějaké nové vlásečnicové kořínky vytvořily, či ne...   Naopak, něco takového si dovedu velmi dobře představit v předjaří, v období počátku nového vývinu pupenů.

Právě proto, že i po odlistění probíhá obnova a tvorba kořenového sastému rostlin se provádí přesazování v době vegetačního klidu. Obdobně i napodzim sázené cibuloviny přes zimu pouze zakořeňují. V závislosti na rodu, druhu a odrůdě se kořeny mohou tvořit i při záporných teplotách. Pouze při nižších teplotách se zahuštěním mízy (buněčných roztoků) zpomalí její proudění. Proto je potřeba zálivka (bez rozbahnění) vysazených stromků při každé oblevě aby se stromek nesnažil dostat k půdní vláze i za cenu ztráty zásob vody v pletivech.

Taky mi to tak přijde. V M.K. se píše, že kořínky rostou na jaře a na podzim. Že stromy zásobí vodou právě ty vlásečnice. Předpokládám, že broskvoně jako teplomilná rostlina ukončí tento růst vlivem chladu napodziim drříve. Tím stromek nemá žádnou (nebo má omezenou) možnost nabírat vodu a uschne. To, že se někomu daří sázet úspěšně napodzim prostě může být kombinace příznivých faktorů stanoviště.

Navíc je půda několik centimetrů pod povrchem v tuto dobu na podzim o několik stupňů teplejší, než po zimě na jaře v době výsadby.Přesto u broskvoní prioritně dávám přednost jarní výsadbě před podzimní.Největším rizikem je zimní období.

Dočetl jsem se, že i odlistěný stromek na podzim, dokud nemrzne,  umí tvořit nové kořínky. Broskvoň je ovšem druhem, o němž se píše, že to neumí a proto se má sázet na jaře. Nevím ovšem, jak se v takovém případě bude chovat broskvoň naštěpovaná na slivoňové podnoži.

Tak umí to broskvoň (broskvoňová podnož) a nebo neumí? Pan Standa píše, že ano, pan Miloš, že nikoli. Naše názory na situaci se zde drobí a v rámci tématu by bylo vhodné dojít ke společnému závěru.

Podle rodu a druhu...

Tedy, nevím jestli mám ten správný zdroj ale prostě pořadí je takové že nejprve zastavuje růst vlásečnic broskvoň, pak mandloň, meruňka, slivoň, kdoule a jabloň.

Půda promrzá odvrchu dolů a pokud přikopčíme stromek jako růže, můžeme zhruba počítat, že přihrnutí (již neušlápnuté vrstvy) cca 20 cm zeminy udělá pro BS podmínky jako má slivoň bez přihrnutí. Pokud po napadnití sněhu tento ochráníme chvojím, pak dostaneme podmínky pro zakořenění jako u jabloně.

To pořadí je sice hezké, ale měli bychom znát především hodnotu oné hraniční teploty, která růst kořenů zastaví. Je to 10, 5 nebo 0°C? (Pochybuji, že je možný růst při teplotách záporných).

růst je možný i při záporných teplotách protože míza není destilovaná voda a v cévních svazcích není normální atmosférický tlak ale tlak osmotický.

Smozřejmě, že při teplotách kolem -2°C bude růst řádově menší než při +2°C (nebo dokonce +9°C typických pro jarní výsadbu).

Pane Stando, ne že bych Vám neveřil, že kořeny rostou i v záporných teplotách, ale vůbec si nedovedu přestavit, jak provrtávají zmrzlou půdu, která mnohdy nejde prorazit skoro ani krumpáčem. Zdá se mi to poněkud fantazijní přestava.