Kveten 2013 - kadeřavost broskvoní

Letos jsem provedl dva postřiky v termínech dle mojí dlouhodobé zkušenosti. Kadeřavost je největší za dobu mého více než 30letého pěstování. Silně bude ovlivněna úroda v příštím roce. Letošní podivné předjaří se na kadeřavosti zřejmě podepsalo.

Ostravsko, postřik Kuprikolem do skoro nenarašeného stromu a následně Syllit do rašících pupenů - kadeřavost 0% (po loňském zamoření skoro zázrak, ale řekl bych, že zde přispělo počasí)

Před pár lety jsem byl v podobné situaci, nepomohlo nic.

Zapomněl jsem, že počasí v předjaří se nechovalo všude tak, jako u nás, v severovýchod. Čechách na Královédvorsku.
Mrazy se střídaly se sněžením, potom mrzlo na sucho. Poslední noční mráz byl 8. dubna, odpoledne však bylo 9° a provedl jsem první postrřik. Druhý jsem dělal 16. 4. a je to OK, nejen u mne, ale i u známých.

Dlouhá léta si dělám záznamy o všech provedených ošetřeních a hnojeních, včetně počasí toho dne, a to nejen na své zahradě, ale i jinde. Tak jen pro zajímavost. V roce 2011: první ošetření 28.2.(v noci-4, ve dne 10°a slunečno), druhé ošetření 9.3.(v noci -6, odp. 9°a polojasno, třetí ošetření 16.3. odp.15°a polojasno.
V roce 2012 přestalo mrznout v půli února, ale noční mrazy byly až do 10.3. První ošetření bylo 11.3. odp. 11°C a polojasno, druhé ošetření bylo 18.3. a slunečno. Kadeřavost nebyla žádná.
Tak bych mohl pokračovat třeba 10 let zpátky.
Zajímavé jsou také zkušenosti s termíny aplikace v jednotlivých letech v porovnání takových indikací, jako je prášení lísek, rašení angreštů či v posledních letech SAT 7 na internetu. Dříve jsem sám SAT u broskví ani jádrovin nepočítal, nebyl na to čas.

Pane Vinšálek, moh by jste napsat něco k tvorbě květních pupenů? Je to u každého stromu v jinou dobu?  Čím ji ovlivnit? Děkuji

První fáze přeměny vegetetivních oček na plodných výhonech na květní pupeny (diferenciace) začíná na přelomu května a června (jabloně, hrušně, třešně a broskvoně), u meruněk a rybízu v červnu, u švestek v červnu až červenci a u angreštů v červenci až srpnu. Konečná fáze tohoto období je asi po dvou měsících.
Průběh této fáze diferenciace je ovliněn teplotou a výživou. Průměrná teplota v tomto období by měla bý u jádrovin nad 15°C a u peckovin v rozmezí 15-22°C. V této fázi hraje ve výživě hlavní roli dusík, jeho podíl jako bílkoviny nemá v plodném obrostu klesnout pod 75-80% v sušině.

Druhá fáze diferenciace nastává v zimním období, je podmíněna nízkými teplotami a dostatkem fosforu a některých stopových prvvků.

Monilový úžeh na meruňkách se i při současném deštivém počasí významně nerozšiřuje, za to kadeřavost přece jen nakonec nějaká "vyskočila". Protože není jisté, jestli by více postřiků tento problém odstranilo (viz.pan Jelen a Jirilan), zůstanu i nadále u jednoho postřiku. Zajímaly by mě zkušenosti pana Waltera s jedním postřikem až ve fázi  "myšího ouška".

Kadeřavost jede čím dál více, je to přímo úměrné tomu co předvádí nynější počasí. V době krátce po vyrašení se objevila na pár listech a jen na některých stromcích (to bylo slunečno, sucho a teplo), teď to sice není katastrofa ale objevuje se již hodně a na všech stromcích.

Tak Vás všechny pěkně zdravím. Už jsem si myslel, že více kadeřavosti letos, oproti jiným rokům, mám jen já. Earliglo, Redhaven a Cresthaven jsou prakticky bez kadeřavosti, dost je ale chycená Fairhaven a něco má i Springcrest. Všechno to jsou ale mladé lístky čerstvě vyrašené lístky.Přesto si ale myslím, že jeden postřik těsně před květem postačí, neboť letošní květen je extrémně vlhký a studený. Mnohem důležitější ale je, aby postřik udělali všichni pěstitelé a aby občas někdo jednotlivé napadené lístky otrhal, aby v počasí, jako je nyní, nedocházelo k rozšiřování nákazy.

No, někde to mám i horší. Jak říkáte, nejvíce na nejmladších listech. Zvláštní je, že stříkáte až těsně před květem a to jen jednou. Uvádí se, že jediný postřik by se měl provádět při prvním pohybu pupenů. Ale jak je vidět, tak výsledky máte dobré.