Broskvoň v biozahradě



Zahrádkářský kacíř - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (391) - 235.249 (?)
24.5.2010 21:27

Nesmysl. Ono to není tak jednoduché jak si představujete. Nejdřív by bylo vůbec nutné identifikovat jaké geny znamenají odolnost a jak je upravit tak, aby rostlina jinak zůstala stejná. Šlechtění je pořád daleko jednodušší. NAvíc několik takových pokusů (např rajčata) skončilo komerčním neúspěchem. Žádná spiknutí v tom nehledejte.

Největší chyba v rezistentních odrůdách se dělá v tom, že se vybere jen jedna nejodolnější odrůda, v lepším případě několik málo, a ty se ve velkém pěstují. A to je chyba, stejně jako mít ten nejbezpečnější zámek, ale jen tři různé klíče. Choroby se snadno přizpůsobí.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  11   
                     
Zahrádkářský kacíř - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (391) - 235.249 (?), 24.5.2010 21:27

Nesmysl. Ono to není tak jednoduché jak si představujete. Nejdřív by bylo vůbec nutné identifikovat jaké geny znamenají odolnost a jak je upravit tak, aby rostlina jinak zůstala stejná. Šlechtění je pořád daleko jednodušší. NAvíc několik takových pokusů (např rajčata) skončilo komerčním neúspěchem. Žádná spiknutí v tom nehledejte.

Největší chyba v rezistentních odrůdách se dělá v tom, že se vybere jen jedna nejodolnější odrůda, v lepším případě několik málo, a ty se ve velkém pěstují. A to je chyba, stejně jako mít ten nejbezpečnější zámek, ale jen tři různé klíče. Choroby se snadno přizpůsobí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mittwoch - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (312) - 56.251 (?), 24.5.2010 22:56

Nemáte pravdu, v mnohých případech je to zcela jednoduché (vědecky), ovšem nikoliv politicky (resp. byrokraticky). Neznám konkrétně geny pro rezistenci ke kadeřavosti, ale jiné příklady jsou. Například profláklá GM kukuřice rezistentní k zavíječi - jeden gen z půdní bakterie a je to. Zacílené přesně jen na Lepidoptera. Jednoduché a rychlé. Samozřejmě že jsou za tím i lobby Monsanta (obzvláště v případě herbicid tolerantních plodin - tzv. Roundup ready).

Konvenční šlechtění nezavrhuji, ale: trvá strašně dlouho, nevíte, co se při něm všechno děje s chromozomy (obzvláště u radiomutantů) a výsledek je nejistý. Naproti tomu metody genového inženýrství jsou přesně cílené na určité místo genomu, vkládám tam jasně známé úseky a navíc vzhledem k současným zákonům se každá GM rostlina testuje dalších až +-10 let od skleníku přes pole až po já nevím co (vč. krmení hospodářských zvířat). Viz nově (zaplaťpánbůh) povolená GM odrůda bramboru - Amflora. To je ukázkový příklad byrokracie v EU - je určena pro zemědělský průmysl (výroba papíru, lepidel atd.), ale i tak si její povolení přehazovali jak horký brambor 15let (a přitom její testování dopadlo dobře).

K tomu komerčnímu neúspěchu jedněch GM rajčat: 1) Kolik klasických šlechtění skončilo neúspěchem? 2) Když neznalé konzumenty bombarduje Greenpeace negativní kampaní v podobě "rajčuřice" a podobných nesmyslů a konzument jim to baští, tak to je potom těžké. A konzument pak do tisku na položenou otázku odpovídá, že pouze v GM plodinách baští gény, navíc nějaké špatné...?! 3) Kolik GM rostlin skončilo úspěchem - mnohé hybridy kukuřice, sóji, bavlníku, papáji atd atd.

Jinak s Vámi souhlasím, že se často pracuje jen s jedním klonem, ale to je bohužel věc trhu a byznysu (plácnu: 4 majoritní odrůdy jablek v marketu atd.).

Taky máte pravdu, že se choroby/škůdci časem stanou rezistentní, bohužel, ale to je jak u konvnčně vyšlechtěných odrůd tak i u GM. Kdyby tak šly kombinovat, bylo by vyhráno...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 61.106 (?), 25.5.2010 8:06
Pro zahrádkářského kacíře : V dobách časem zavátých jsem s velkým zaujetím pročítal spisy Ivana Vladimiroviče Mičurina s představou stát se taky šlechtitelem rostlin a stále mám ve své knihovničce mnohokrát pročtenou knihu - Výsledky šedesátileté práce ; jenže, kdo by čekal šedesát let, když dnešní lidé chtějí všechno hned. Jsou různé publikace a internetové zdroje s informacemi, tak nahlédněte třeba na stránky http://www.osel.cz/, v historii a odkazech se tam toho dá nalézt spousta.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
0 - (31) - 61.106 (?), 25.5.2010 8:47
Přihodím loňskou fotku mladé plodné broskvoně, kterou jsem vypěstoval ze semenáče , od taktéž semenáče "kazachstánce" a zaočkoval odrůdou Luna. Kromě ošetření proti kadeřavosti žádnou jinou chemii nepoužívám.
Mladá plodná broskvoň rané  odrůdy Luna naočkována  na semenáči od mateční  broskvoně  vypěstované z pecky dovezené z Kazachstánu.
Mladá plodná broskvoň rané odrůdy Luna naočkována na semenáči od mateční broskvoně vypěstované z pecky dovezené z Kazachstánu.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
m3f - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5576) - 191.158 (?), 25.5.2010 9:08
Mňam, dal bych si ;o) Se strupovitostí potíže nemáte?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 21.203 (?), 3.2.2011 14:10

Což takhle aplikovat mechanickou ochranu, nadstřešením z polykarbonátu(omezení až eliminace klíčového faktoru šíření houbových nemocí)?

nebo

aplikace přípravku Bio Repel (sice primárně určenému na zdi, ale taky na houby) :)

parapěstitel

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
<  11   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika