Pro ty, kdo podzimní výstadbu nedoporučují, pan doc. Peleška na jedné přednášce radil raději podzimní výsadbu, protože je půda teplejší než po zimě. A broskvoň jako teplomilná dřevina koření v teplé půdě. Proto se asi vyplatí buď zasadit hned po vyorání na podzim čím dřív tím líp a nebo až v tom květnu, kdy v základišti začínají rašit pupeny. V tu dobu už je jasně puda natolik ohřátá, že rostou kořeny. Důležitý faktor je, na čem jsou ty broskoně štěpovány, zda na jejich semenáči, či na nějakých jiných peckovinách a jejich křížencích, pokud budou na St. julien tak zakoření i v chladnější půdě. Platit to bude také zřejmě pro meruňky štěpované na broskvoňovém semenáči Montclar. Jinak jsem se setkal s referencemi zahrádkářů zrovna tak sázejícími uspěšně na podzim tak i na jaře a stejně tak opačně že se neujaly v obou případech. Mě třeba založená broskovň na ležato v zemi vydržela do jara bezpečně, začala dokonce rašit, ale po vyrašení postupně odešla. Kde se stala chyba, nevím.Od té doby raději seju pecky na trvalé stanoviště a těším se na životné stromky byť třeba s chlupatými broskvičkami. Zahradu mám 505 mnm.
Jinak k tomu nasázení na jaře do kontejnerů toho co se neprodalo prostokořenné se divím co všechno broskve vydrží, myslím ty, které vyrašily a rostou stále, ovšem nezbytná byla a to musím připomenout, denní závlaha. To co vydrží do května podle této zkutečnosti už pak vydrží všechno.
Juraj Kafka