Pokus s bramborami

Moc mne celý ten pokus zajímá. Mohl byste ty fotky před posláním otočit (třeba v Irfanu nebo nějakém jiném prográmku)? Možná by to chtělo také se přihlásit a dávat více fotek najednou- až deset. Jinak díky za průběžné informace.

           Vladimír

Za tyto nedostatky se omlouvám. Nedokážu v sobě najít dost kázně, abych si příspěvky předem napsal a zformátoval obrázky, takže to smolím a odesílám z mobilu ve 2 v noci, když se náhodou vzbudím. Vím, že to slohově a grafickou úpravou neohromí, ale doufám, že několik zvědavců to stejně osloví a zkusí sebrat bobule z brambor a vypěstovat si vlastní nebo se někdo přihlásí, až se budu zbavovat přebytků minihlíz.

Chtěl bych se zeptat zkušenějších, jak přistoupit k ošetření proti mandelince? Kdy bude ten správný čas a jak to poznat?

A proti plísni?

V tomto případě bych ničím nestříkal. Má to být přece výzkum.

Já plně souhlasím, ale v tomto případě bych takticky ustoupil okolnostem. Nerad bych výzkum uzavřel tím, že brambory překvapivě mandelince chutnaly a tak je sežrala. V prvním roce také vytvářím pool, ze kterého, když pámbu dá, budu později třeba opravdu vybírat a křížit i podle odolnosti... ale na to bych měl nejdřív letos něco vypěstovat.

Nezlobte se, ale vy jste nějakej google-zahradník. Jak můžete jedním rázem zkoušet odolnost a přitom ošetřovat chemií. Jak můžete při tak hlubokém výzkumu nemít ani páru o mandelince a plísni? Stavíte dům od komína. Nemáte základy, a chcete dělat pozlacenou věž. Ohromujete z kontextu vytrženými překlady nějakých blábolů ze sítě. Zbytečné se tím zabývat.

Přesně jste to vystihl.

U česneku se mi už povedlo předat větší čast teoretického zázemí, tak teď to zkusím u brambor. Na stránce jednoho z našich šlechtitelů brambor sí můžete najít, kolik tisíc semenáčků je na počátku jejich novošlechtění a jak se to postupně redukuje. Důvodem, proč je to tak složité, je tetraploidnost evropských brambor. To způsobuje, že se dost špatně docílí homozygotnosti a taky při pokusech křížit odrůdy je u většiny potomků pozorována "breeding depression", tedy že v té komplexitě tetraploidní genetiky se dost těžce hledají lepší odrůdy. Taky si všimněte, že u brambor nemáme žádné F1 hybridy, protože nemáme ani tetraploidní čisté linie. Zase jsem bohužel nepřišel na nic nového, ale je po světě dost lidí, kteří se i amatérsky věnují křízení brambor.

Je to dost zajímavé čtení, divokých brambor je spousta druhů a leckteré mají zajímavé vlastnosti. Třeba divoké druhy mexických brambor mají prý pěknou odolnost proti plísni, z různých andských druhů by zase mohlo jít vybrat odolnost proti nízkým teplotám. Dá se opravdu najít dost zajímavých nápadů, které jsou víceméně připravené k vyzkoušení, občas to někdo zkouší a výsledky můžou být zajímavé. Při pokusu k přenesení na moderní brambory ale dojde k nárazu na 2 problémy. Pylová sterilita (aspoň částečná) většiny odrůd a tetraploidnost genetiky moderních brambor.