Jak zvýšit výnosy brambor

To bych určitě neradil - novinová tiskařská čerň je jedovatá olovnatá barva.

To žijete v dost hluboké minulosti. Dnes samozřejmě černá novinová barva žádné olovo neobsahuje.

Dobrý den.Jsem začátečník v pěstování brambor, chtěla bych se zeptat, zakložila jsem na podzim políčko na léta odpočaté půdě, prohnojila chlévským hnojem a chystám se sázet až teď.Je tato půda náchylnější na plísně, škudce a choroby nebo naopak?Je tam jíl, černozem i písek, zřejmě tam kdysi byl statek.Asi budu mít co dělat i s plevelem vše obdělávám ručne tedy i drny jsem musela odstranit.Děkuji za rady.Jitka

Pokud na pozemku nebyly pěstovány brambory, pak by měl být tlak škůdců (mandelinka) slabší, nebo žádný. Výskyt plísní souvisí spíše s průběhem povětrnosti ročníku a odolností odrůdy, jakou odrůdu pěstujete? Problém plevelů může být složitější, pokud je chcete zvládnout mechanicky, pak do zapojení porostu políčko hlídejte a při výskytu plevelů proveďte mechanickou kultivaci, spočívající v kypření meziřádku a nahrnování (kopčení, hrůbkování), ale pozor na poškození kořenového systému rostlin bramboru, po zapojení si porost s plevely poradí sám a pozdní zaplevelení Vám výnos nesníží. Pokud se v půdě vyskytuje větší obsah jílových částic, pak nezapomeňte provést kypření 12 - 20 cm (podle očekávaných srážek), aby měly vzcházející rostliny dostatek vzduchu. Brambory lze pěstovat i na jílovité půdě, sám už několik let zkouším pěstování na černozemi pelické v ŘVO a výnosy jsou při správné agrotechnice velmi slušné (3,5 - 6,0 kg/m2).

S péčí o brambory (pro vlastní potřebu) a s plevely do zapojení porostu problém nemám. Nepoužívám pesticidy, z um. hnojiv draslík a fosfor po 3 letech na podzim před výsadbou.  Sázím 1. května, 2x nahrnuji - tím se vyplejí. Mandelinky většinou stihnu posbírat.  Nevím si ale rady s peťourem, který zaplevelí celý porost koncem srpna. Kdyby na něj něco existovalo, sáhl bych snad i k chemii. Co byste poradili?

proti pěťouru účinkuje většina herbicidů registrovaných do brambor. Z dostupných v malospotřebitelském balení jsou to například ú.l. metribuzin (Sencor), linuron (Afalon). Nicméně cílem preemergentů je vždy udržet porost čistý zejména před jeho zapojením, Vy popisujete spíše tzv. druhotné zaplevelení po prořídnutí porostu natě brambor. V normálních podmínkách zpravidla tyto přípravky nejsou schopny 100 % zabránit druhotnému zaplevelení, které ale stejně už téměř nemá vliv na výnos brambor.

Díky. Měl jsem pocit, že pozdní zaplevelení peťourem utlačí nať a tak bramborám zkrátí vegetaci. Pod keříky, které vydrží nejdéle, jsou vždy největší hlízy. Pokud zaplevelení nemá velký vliv na výnos, netřeba to řešit.

to máte pravdu, v porostu se vyskytnou i délezelené (staygreen ) keříky. Nerad bych tady šířil nesmysly, ale troufám si tvrdit, že se zpravidla jedná o příměs jiné odrůdy, nebo o rostlinu, která rostla na lokálním optimu, tedy měla o něco rovnoměrnější zásobení vodou, více živin, atp., než rostliny v okolí. Důležité je, aby se zaplevelení prosadilo až po rozklesnutí trsů brambor, kdy už převažuje hlavně tok asimilátů z natě do hlíz nad vším ostatním, pak už opravdu téměř neuškodí.

To lokální optimum je možné, včetně lokálního pesima plevelů. Příměs jiné odrůdy taky - to by ale musela být příměs v sadbových bramborách.