Jak zvýšit výnosy brambor

Já jsem ten pěstitel z Rychnovska. Vy si evidentně pletete dobu pane Tomáši. Zchemizované zemědělství bylo za komunistů, kdy se využívaly a.i. s dlouhým poločasem rozpadu. Proto se dá s rukou na srdci mluvit o ekologickém zemědělství jako o ORGANIZOVANÉM PODVODU. Nyní zemědělci využívají moderní pesticidy. EZ nikdy nedosáhne nutričních parametrů jako konvenční zemědělství (méně vitamínů, méně škrobu, bílkovin, atd.) Navíc v produktech ošetřených chemií, máte méně mykotoxinů (ošetřím obilniny do klasu, nehrozí tvorba toxinů DON a dalších, po ošetření brambor proti plísni, nedochází k přenostu plísně do hlíz, atd.)

Neznalost problematiky Vás omlouvá. Ekologičtí zemědělci navíc nás, co poctivě rostliny chráníme, neustále zásobují konidiemi hub, hmyzími škůdci, diasporami a my pak tratíme, abychom tyto organismy zlikvidovali a dodali na trh jakostní produkty namísto nejakostních z EZ.

Petr Š.

Nerozumím Vašemu vyvozování. Ekologické zemědělství je organizovaný podvod proto, že se v konvenčním zemědělství dnes používají pesticidy s krátkým poločasem rozpadu?? Už samotná výroba pesticidů a umělých hnojiv v souhrnu značně poškozuje životní prostředí. Nemusíte mě omlouvat za neznalost. Mám vzdělání v oboru krajinná ekologie a vím toho dost o SOUVISLOSTECH Vašeho počínání. Vás nepřesvědčím a Vy mě také ne, zjevně máme jiné žebříčky hodnot, asi bude lepší to dál nerozvíjet (ostatně i v jiném tématu jsem dnes reagoval na Váš příspěvek).  Velmi silně pochybuji o tom, že by ekologicky vypěstované plodiny měly menší obsah vitamínů a dalších užitečných látek.  Má žena studuje zemědělství, dozvídá se informace z různých zemědělských výzkumů včetně laboratorních analýz a od ní se je dozvídám já. Výsledky jsou naprosto opačné. 

Tomáš

Dobrý den pane Tomáši. Trochu se připojím. Mám zahradnické vzdělání a mimo jiné pěstuji ovoce. Sám používám pesticidy jen ve velmi omezené míře, např. zrovna včera postřik proti pilatkám. Ale také si myslím, že ekologické zemědělství není zrovna košer. Mám za to, že je to opět jedna z velkých trafik, za kterou se toto hospodaření schovává. Cokoli dnes nazvete ekologické, tak Vám to umožní nabízet za vysoké ceny, protože je to svým způsobem v módě. Mám na mysli ty různé obchody a obchůdky, kde se tato zelenina a ovoce nabízí. Dále bych se vás chtěl zeptat, jak značně poškozuje výroba pesticidů a hnojiv životní prostředí? Pokud máte vzdělání, o němž píšete, tak dobře víte, že v současné době tyto výrobky vyrábí jen několik málo firem na světě, neboť jejich vývoj je až neuvěřitelně nákladný. Umíte si představit, že tyto firmy, které jsou pod obrovským mezinárodním tlakem různých kontrolních orgánů, budou svoji výrobou poškozovat životní prostředí tak, ja to popisujete? Čili značně? Tak se děje kde? Jen na závěr napíšu, že zásobou živin v půdě, se naše republika dostala na úroveň roku 1960. Toto mi sdělil pan profesor, jenž o této problematice napsal krásnou knížku. Stanislaw

nedá mi to, abych k této diskusi nepřispěl. Také mám zemědělské vzdělání, a tak je zajímavé sledovat některé zde uvedené argumenty.Jistě víte, že jsou rozlišovány faktory

definující výnos - genetický potenciál odrůdy, FAR,...

limitující výnos - voda, živiny

redukující výnos - choroby, škůdci, abionózy

Výsledný výnos je pak určen spolupůsobením těchto faktorů. Je naprostá blbost cpát porostu stovky kg N, když nemá k dispozici srážky, nebo ostatní živiny, stejně tak fungi ošetření rezistentní odrůdy výnos zpravidla příliš nezvýší.

Jakostní parametry ekologické a konvenční produkce - velmi diskutovaná otázka, zpravidla je tento parametr srovnatelný. Nevhodně N hnojené rostliny mohou mít výrazně vyšší obsah vody, tedy dochází k naředění obsahových látek, toto se obvykle více děje v konvenčním zemědělství.

Obsah DON - jak jistě víte, napadení klasu fuzariózami je hlavně "chorobou špatných osevních postupů" spolu s (ne)rezistencí odrůdy, tedy kukuřice jako předplodina, a pak několikrát za sebou obilnina a máte napadení jisté, užití sebelepšího azolu už je jenom hašení problému. (Myslím, že podobné výsledky zveřejnila i firma BASF). S tímto souvisí i "šíření chorob a škůdců z ekologických ploch". Pokud budete v EZ uplatňovat stejný OP jako v KZ, pak možná, když budete EZ dělat profesionálně a vědecky, s využitím komplexních biologických poznatků, pak stěží. A také jistě víte, že existují některé přípravky, které jsou v EZ použitelné.

Zásoba živin v půdě - opravdu klesá, ale jak víte, EZ má péči o půdní úrodnost jako jednu ze svých priorit, jsou to opět podniky orientované na zisk, kdo hnojí jen N a ne PKMgCa. Základem zemědělského systému je vybilancování potřeby a dotace živin, ne naprat do půdy živiny zbytečně (znalost KVK atp.), nebo je nedodávat. Souvislost s problematikou organické hmoty, v KZ dost opomíjené.

Nezávadnost pesticidů - některé jsou škodlivé méně, některé více. Osobně mám velmi nedobrou zkušenost s thiaclopridem, kdy u jednoho člena rodiny možná vyvolal rakovinné bujení. Přečtěte si příbalový leták u některých pesticidů (kresoxim-methyl, epoxiconazole).

Zneužití EZ - máte naprostou pravdu, že trh dokázal původní myšlenku EZ hezky zdeformovat. Přesto jsou oblasti, kam se KZ z ekonomických i ekologických důvodů naprosto nehodí.

Závěr - vše je o lidech, pokud chcete kupovat levné potraviny s ubohou nutriční skladbou a za ušetřené peníze se ožrat jak prase, nebo si jinak užívat, pak je Vám asi cesta potravin na stůl ukradená. Tržní konvenční zemědělství je trvale neudržitelné, protože zákony trhu neakceptují biologickou podstatu zemědělství. EZ s největší pravděpodobností zase neuživí všechny obyvatele. Řešením je integrovaná produkce - maximálně ovlivnit výskyt chorob a škůdců nepřímo, osevním postupem, odrůdou, vyrovnanou zásobou živin a teprve potom eliminovat přímo.

Důležitá je především bezpečnpost potravin. S rotoucí poptávkou po potravinách ve světě má budoucnost intenzivní rostlinná a živočišná výroba.

Současné technologie umožňují aplikaci minerálních i statkových hnojiv, pesticidů a ostatních přípravků pro boj s chorobami, pleveli a škůdci s maximálním ohledem na životní prostředí.

Ekologické zemědělství, které produkuje potraviny jde cestou snižováí výnosů a zvyšování nákladů, provádí-li se tak, jak se opravdu provádět má. Je to přesně o plevelch, alergenech, atp, jak psal pisatel výše.

Ani já nekupuji biopotraviny, neboť se jedná pouze o velký bynys, který je postaven na obavách spotřebitelů z konvenčních potravin. A když si vezmu, že velkými propagátory biopotravin jsou naši slavní umělci, je to na pováženou.

Abych to trochu odlehčil, přidám známé, avšak 2 pravdivé a v kontextu honby za ekologickými produkty, smutné vtipy:

Jaký je rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělcem? Konvenční aplikuje chemii ve dne, ekologický v noci.

Jak se pozná traktor ekologického zemědělce? Je osazen velkým množstvím pracovních světel.

Dokonce jsem se setkal s výrokem člověka, který ekologickému zemědlěství věří, kdy mi sdělil, že vůbec nezavrhují postřikovače, neboť s nimi budou aplikovat prepáráty a podporu půdní aktivity. Docela jsem se zasmál.

ono jde právě o to, co je intenzivní zemědělská výroba. V praxi je to bohužel velmi často chápáno jako maximalizace vstupů, což je, s ohledem na popsané výnosotvorné faktory, nesmysl. Základem výživy a hnojení rostlin je bilancování, ne jedno číslo z tabulky. Některé pesticidy jsou vážně škodlivé, ani sebelepší aplikační technika Vám nazajistí, že s nimi nepřijdete do kontaktu při přípravě, nemluvě o úletu postřikové kapaliny od některých "profesionálů", pracujících za nevyhovujících povětrnostních podmínek. Rezidua jednotlivých pesticidů jsou sice limitována, ale co synergický účinek (toto není moje myšlenka, slyšel jsem ji od jednoho výzkumníka z VÚRV).

Někteří zemědělci jsou obecně málo přístupní novinkám, například minimalizace zpracování půdy je tak úžasný systém, mající velmi zajímavé výsledky, a přesto se najde hodně těch, kteří budou i na svazích 12° - 17° orat.

Vždy jde o to znát teorii, umět ji aplikovat a pochopit alternativy, tedy co chci a jak toho dosáhnu. Plevele jde regulovat v KZ i EZ, jenom se to musí umět, pokud je EZ plocha zaplevelená, pravděpodobně něco nebylo provedeno správně. Nevím jak to myslíte s těmi alergeny, nejvýznamnějším alergenem obecně je pyl pšenice.

Ekologické zemědělství je disciplína vyučovaná na zemědělských univerzitách, to co z toho udělal trh je věc jiná.

Když už jste začal tu živočišnou výrobu, osobně jsem viděl některé starší stáje a pobyt v nich bych vážně nikomu nepřál, stejně tak skrmování nekvalitních siláží a senáží (mykotoxiny v potravním řetězci), snahy o zavedení syntetických hormonálních preparátů, atp.tady je můj názor nekompromisní, pokud člověk není úchyl, tak snad nestojí o téměř týrání zvířat.

Řešením je vědecky podložená integrovaná produkce.

Přesně tak, integrovaná ochrana rostlin a produkce je správná cesta. Konvence a ekologické zemědělství jsou nesprávné extrémy.

Nesouhlasím ale s Vámi ohledně minimalizace zpracování půdy. Tato technologie se hodí do suchých oblastí. Právě minimalizace maximalizuje vstupy a výrazně zemědělství zkonvenčňuje.

My ořeme, máme z 100 kg dusíku 6,2 t pšenice. V dubnovém agromanuálu je jeden chlápek z Jaroměře, minimalizuje a 6,5 tuny pšenice dělá z 280 kg N/ha + fungicidy Juwel, Tango, Caramba (že by BASF podplácel???:o)). Tomuto se říká intenzita. Tvrdím, že dávka nad 120 kg N/ha je prasárna.

s tím lze souhlasit i nesouhlasit. Je pravda, že minimalizace bez hlubšího kypření se hodí spíše do sušších oblastí, ale i v humidních podmínkách lze podle mnoha výzkumů nahradit orbu hlubším kypřením. Co mě přesvědčuje o kvalitách minimalizace je homogenita půdního profilu a její dopad na rovnoměrnost vzcházení rostlin, značné snížení eroze a výrazně větší počet žižal v půdě. Použitím relativně netoxického gylfosátu lze vyhubit vytrvalé plevele a v plodině pak řešit už jen jednoleté, vždy se zaměřením na toxikologický profil herbicidu. Za obrovský přínos považuji to, že nutí zemědělce dodržovat osevní postup, pokud tedy zrovna neaplikují desítky kg pesticidů. Výživa a hnojení v minimalizaci je vážně náročná, ale dá se zvládnout za cenu zvýšení pořizovacích nákladů na secí stroj s aplikací živin pod patu.

Dobrý den, můžete prosím specifikovat onu nešťastnou událost s thiaclopridem?

došlo k silnému plošnému potřísnění nechráněných částí těla postřikovou jíchou při ošetřování ovocného sadu proti vrtuli třešnové. Podle popisu následoval velmi intenzivní pocit pálení v místech kontaktu, okamžitě omyto, pokožka stále zarudlá. Pomalé hubnutí, po delší době návaly, špatně diagnostikováno jako vysoký krevní tlak, po CT zřejmé velmi rozvinuté rakovinné bujení. Nikdo samozřejmě nemůže potvrdit, ale ani vyvrátit, že to způsobil právě thiacloprid. Stejně tak jsem přišel do kontaktu s člověkem, který pracoval v podniku služeb pro zemědělství v oblasti aplikace pesticidů a měl hodně zdevastovaná játra. Osobně jsem po této zkušenosti velmi opatrný, vím jak snadno lze přijít do nechtěného kontaktu s přípravkem, ať už při práci ve velkovýrobě, nebo na zahradě. Pokud má přípravek podezření na karc. účinky vždy hledám jinou alternativu, www.pesticideinfo.org, nicméně v praxi se to někdy s ohledem na ekonomické tlaky prosazuje dost těžko. (Zkuste na zmíněné stránce zadat účinnou látku metribuzin).