Příprava půdy k osázení

Dobrý den, poraďte prosím, jak připravit zem k osázení malin, lilií aj. Nevím jestli můžu do země přisypat cererit a hned osazovat? Ještě, jak poznám, že KOMPOST je dostateně zralý? Zakládala jsem ho minulý rok na jaře. Děkuji Bela

Kompost je dostatečně zralý, pokud vypadá jako kyprá tmavá zemina. Já kompost založený loni zjara na podzim přehodila a na záhony ho budu dávat letos na podzim. Cererit se dává většinou tak 14 dnů před výsadbou nebo až po vyrašení, jak u čeho. Ani příprava země není u všeho stejná, musíte si to vyhledat podle nároků jednotlivých rostlin.    Lída

Poraďte mi, prosím, jak se zbavit semen plevele z kompostu. Sice jsme se už trochu poučili a plevel na kompost nedáváme, ale stejně po přesunu země z kompostu do skleníku zoufáme rok od roku víc a víc.

Když už tam ty semena už jsou, tak je třeba prvádět opatření, taková, aby zsoba semen poklesla. Na to jsou různé metody. Když už je to ve skleníku, nebo na záhoně tak tady je opravdu na všechny plevele nejlepší včasná aplikace motyčkazinu. Na malé ploše, nebo ve skleníku by se hodil HO - MI.

Mimo toho motyčkazinu, který je ze všech herbicidů nejekologičtější, možno použít dusíkaté vápno. Zapravit do půdy, případně ještě přikrýt fólií. Uvolňující se kyan, zabije všechno. Aplikaci provést minimálně šest týdnů před osetím, nebo osázením. Já bych se ovšem přikláněl k motyčkazinu. Budete na čerstvém vzduchu a ušetříte prachy za fitko. Můžete to provádět touto metodou: řádně zavlažit, alespoň 10mmvs, nechat v klidu několik dnů a pak vzcházející plevel z půdní zásoby semen jemnou okopávkou zničit, když budete okopávku provádě technologicky správně, t.j. budete při ní couvat, nemusíte ani plevel vybírat, pěkně zaschne a obohatí půdu o humus. Přerušíte tím vzlínání vody na povrch a zabráníte odparu, pěstované rostlinky lépe porostou.

Popisujete to hezky, až skoro romanticky. Letos (za chvíli vloni) u nás prakticky celé léto chcalo co 3-4 dny a v takovém počasí Vámi udaný postup jaxi nefunguje. Jemnou okopávkou podrytý plevel při následném dešti opět zakořenil, zregeneroval a rostl jak by se nic nestalo. Pletí s vytrháním plevele byl taky docela zážitek, nesutále mokré záhony, mokré ruce a na každém vytrženém pěťouru bal z půl kila hlíny, co nešla oklepat. Velmi monkey byznys.

No nevím jak to popisuji, ale dělám to tak. Až budete mít kožní problémy, kdy nebudete moci šáhnout ani na strupaté dřevo z obchodu, nebo se vrtat holýma rukama v půdě, nedej Bože si je potřísnit rostlinnými šťavami, tak budete hledat skuliny v tom chcaní, ale pokud si pamatuji, loňský rok byl mnohem horší. Kolik srážek spadlo nevím, nejsem zatížený na sledování počasí a srážek, je to totiž věc, kterou v žádném případě nemůže ovlivnit modlení, nebo poroučení. Jsou sice nějaké snahy o ovliňování počasí, stačí sledovat kondenzační stopy za letadly. Za některým neni téměř nic, za některým je krátký ocas a po přeleletu některého je stopa na obloze hooooodně dlouho. Přestože podle vás celé léto chcalo, tak já dost zaléval. Tak tím pádem nevím jakou opičárnu máte na mysli.

Možná poněkud odbočím od původního dotazu pisatelky směřovaného na přípravu půdy pro lilie a maliny, ale od věci to také nebude. Dlouhá léta se přu s otcem ohledně jarní přípravy půdy na zahradě. Na podzim je zahrada zorána. Nevím, snad je to nějaký hluboko zakořeněný mýtus, ale dříve otec na jaře půdu s brázdami po podzimní orbě před setím zánonů běžné zeleniny pouze urovnal hráběmi a do toho sel. Podobně to bylo i s bramborami. Byl zásadně proti jakékoliv jiné jarní přípravě půdy malotraktorem. Odůvodňoval to tím, že se půda utlačí, vzniknou hroudy a vypaří se veškerá voda z půdy. Já jsem to však vloni nevydržel a na jaře jsem zahradu zpracoval rotavátorem.  Snad ve škole jsem se dozvěděl, že rotavátor ničí půdní strukturu. Nevím, možná na tom něco je, ale půda byla potom jemná a krásně šla připravit na setí. Půda se prokypřila, provdušnila, zbylé oddenky či klíčící plevele jsem tímto na dlouhou dobu zlikvidoval. Také bramborům to prospělo, půda byla teplá, záhřevná a brambory rychle a dobře rašily. Možná, že kdyby bylo na jaře velké sucho, voda by v půdě chyběla. Podle mě je třeba s půdou na jaře nějak "pohnout", přeruší se tím kapilární vzlínání, což naopak zadrží vlhkost v nižších půdních vrstvách a půda pak později tak nestvrdne. Jaký na to máte názov Vy?

Zastávám názor vašeho otce. Jen pohyb v povrchové vrstvě při rovnání a setí s přerušením kapilár. Hlubší zpracování je zbytečné.

Ja tedy na jare zahony zryji uplne stejne jako na podzim. Muj otec to delal taky tak. J. R.