Založení otevřeného sadu v náročných podmínkách

Mimo oplocené zahrady kde zdárně pěstuji 35 odrůd slivoní které dále rozmnožuji roubováním na zakoupených podnožích a postupně vysazuji na polnostech nad zahradou, které jsou částečně chráněny ze severní strany úvalem, spoluvlastním na otevřeném horizontu v nadmořské výšce 520m. neobhospodařovanou"planinu" trojúheníkového tvaru 85x150x150m.

Zde do jara odstraním náletové dřeviny a chci tady v pravidelných řadách vysadit cca 350 slivoní (odolných odrůd).

Považuji pro mou pracovní vytíženost a navíc v podmínkách kamenité půdy sadit zde postupně stromky klasickým způsobem v takovém množství za nemožné.

Rozhodl jsem se pro způsob nenáročné výsadby, (místo jámy) kolíkovým "rýčem" vytvořit otvor pro zasazení zakoupené podnože myrobalánu.Nechám 2až4 roky podnož zakořenit a poté na vyšším kmínku roubovat jarním i letním způsobem.Poslední roky co je málo sněhu nemám ani okusy od zajíců, přesto počítám s určitými problémy, zkusím ochranný nátěr.

Proto se chci zeptat zda má někdo zkušenosti s podobnou výsadbou?

Extenzivní polní výsadba, to se mi líbí:-))))) Proto nebudu nic radit, teoretizovat, jen pár svých zkušeností s něčím podobným napíšu protože Vám s tím fandím. Silné vysoké kůly, drátěné pletivo a vysoké kmenné tvary. Zajíci nejsou největší zlo a škůdci. Horší jsou srnci a ještě horší nějaký zatoulaný jelen. Zlikvidují nebo silně zdecimují během jedné noci i desetiletou výsadbu. A nejen v zimě. Jsem si to kdysi zažil. Jedna tuhá zima a pak v létě ten jelen. Jsem si bláhově myslel, že takové "staré" stromky už přežijí vše... Nepřežily, a to už měly kmínky jak "noha". A pro ilustraci jelen dokáže i z takového kmínku urazit korunku. A "zlomyslný" srnec odřít kůru i s lýkem po celém obvodu kmínku. Zajíce proto po svých zkušenostech považuji za minimální riziko. A nátěry kmínků repelenty za zbytečnou práci. Rafael.

Popsaný postup Vám rozhodně neradím. Mám s ním dost bohaté zkušenosti. Pokud naroubujete na myrobalám ve výšce korunky nějakou jinou slivoň, myrobalán bude silně podrůstat z kmínku a nebudete stíhat plané výhony z podnože odřezávat. Pouze mimořádně bujné odrůdy se dokážou prosadit - ze švestek snad Presenta, TOP 2000 z myrobalánů Otmar, Zorka, snad nějaké další. Mirabelky a renklódy nemá smysl ani zkoušet. Myrobalánová podnož by se měla kvůli tomu štěpovat co nejníž. To, pravda, ve volné přírodě dobře nejde.

Souhlasím s p. Vysloužilem, myrobalán bude nezastavitelně podrůstat. V případě myrobalánu použijte nízko očkovaný kmenotvor. Já bych volil raději semenáče Zelené renklódy. Trváte-li na myrobalánové podnoži, tak nepodrůstající MyKoA.

To odnožování by mohl být při pěstování "na divoko" velký problém. Nějak mně to včera nenapadlo. I když s tím těžce bojuji... Myrobalán odnožuje tak rychle, že výmladky nestíhá ani zvěř likvidovat. Chtěl bych se ještě zeptat na tu podnož MYKOA a její odnožování. Moc se o ní nepíše a na vlastní zkušenosti je ještě brzo. Rafael.

Nejlépe se optat přímo šlechtitele, pana Ing. M. Kocmana. Do nechráněného extenzivního sadu bych drahé podnože nekupoval a určitě pro vyšší tvary použil mezištěpování, např. Čacacká lepotica tvoří pěkné rovné kmínky a rychle roste.

Děkuji Vám za vaše názory a komentáře.Co se týče podnože myrobalánu zatím nemám ani u 10 letých stromů žádné problémy s odnožemi a podrůstáním, myslím že jinak se chová tato podnož v kamenité a méně úrodné půdě ve výšce 500 m.Na zahradě u domu kde je krásná ornice tam mi staré švestky na podnoži neustále odnožují(díky tomu jsem se pustil do roubování).Myrobalán hluboce koření a dokáže si živiny obstarat, nemyslím si že pomaleji rostoucí podnože jsou v mém případě řešením. Bohužel nedokáži si přestavit že bych 350 stromků obaloval pletivem... Zatím mi za posledních pět let zajíci oholili do bíla jen pár stromků do průměru kmínku 4cm, ale jak bude hlad... před 15 lety se mi přes vysokou závěj dostal jeden zajíc do zahrady a ohlodal jabloně na slívy neměl chuť.

Má-li zajíc k dispozici mladou kůru jabloní, slivoní si nevšimne (ne tak srnec při otloukání paroží). Někteří to řeší tak, že svoje jabloně prořežou začátkem zimy a větve nechají ležet pod stromy. Obvykle to stačí, zajíců dnes u nás velká stáda nejsou.

Bohužel nedokáži si přestavit že bych 350 stromků obaloval pletivem...

Myslím, že obalení pletivem je ve srovnání s cenou sadby a mámahou při výsadbě záležitost snadná, rychlá  a poměrně laciná. Stačí pruh králičího pletiva 20cm široký, v nouzi i prázdné papírové pytle od vápna, staré lino či koberce.

Už jsem viděla i navlečené PETky.

Zapařka-a cholera jasna, praca nadbytečna...