Příprava skleníku na jaro

S kašírkou jsem míval foliovník obvykle 7 roků. Když se plachta uklízí, či nechává na foliovnímu není rozdíl. Nejhorší je, že fólie tvrdne, a špiní se. Podobné je špinění u polykarbonátu.

Zkušenosti mám. Největší škůdce je u nás vítr, a když se nechá folie přes zimu, dlouho nevydrží. Je potřeba vybrat místo, kde nefouká.

Nebyl jsem přihlášený, pokračuju. A druhý největší škůdce je vyžínač, když se snažíte ten protivnej trs trávy vybrousit blíž   a   ještě   kousek   blíž...  pink a je tam díra.

Ano s tím souhlasím, lexan se hodně špiní. Folií je více druhů nestejné kvality. Co se týká příprav na jaro tak mi čtvrt skleníku zabírají podnože pro révu v květináčích. Zkouším klíčivost starých semen brokolice, květák, kedluben a salát od každého několik odrůd. Vylezlo jen pár rostlinek kedlubny Dvorana. Ostatní sáčky půjdou do popelnice.

Už máte někdo salát na konzum? Já teda ne, ale konečně jsem našel pytlík, který klíčí a pár drobotinek se krčí v rohu skleníku, aby je nezadupal náš kocour, který tam má zimní byt. Ale dostali jsme dnes od příbuzných, zítra bude k obědu.

Salát mám ve skleníku skoro pořád, když vysejete koncem léta, tak Vám docela dobře přezimuje, je lepší vysadit ho hodně na husto a případně při vysokých mrazech můžete ještě zakrýt bílou textilií. Nové sazenice už mi rostou, ale pořád ještě konzumuji ty z loňska. 

Právě že nevím čím to je, že letos nemám vůbec žádnou schopnou přísadu, dost let se samovolně vysemenil na zahradě a pak se z toho něco navybíralo. Jeden rok jsme měli tolik palic se semeny, které jsem rozprášil po sklizni všude možně, že jsme ho pak zaorávali jako zelené hnojení. A letos prostě nic, musel jsem oprášit sáčky se starým osivem, aby vůbec něco bylo. Ani podzimnímu kopru se nedařilo asi sucho...

Akurát tu pozerám staré témy ohľadom dusikateho vápna..do skleníka som navozil nejaký kompost..neviem koľko živín ma v sebe..lebo uz bol starsi prerastený trávou... dával sa doňho aj nejaký popol..ale nejaké urýchľovače prípadne liadok vapenaty, dusikate vápno a samotné vapnenie som nerobil... V skleníku mám dva záhony..na jednej strane som použil dávku asi 30g/M2 kôli šalátom a reďkovkam a na druhej strane 60.g/M2 pod plodovu zeleninu... dusikate vápno som použil v polovici januára a papriku sadil o 4 mesiace neskôr reďkovky šaláty po 5 týždňoch..tak či onak..na jednej strane kde bola sadena reďkovka bolo poznať že paprika nebola až taká vitalna..akoby jej chýbalo hnojenie do zásoby..zajedno nechcem prekračovať dávky hnojenia kôli dusičnanom tak používam minimálne odporúčané..ale za druhé predsa len premýšľam nakoľko má mat človek obavu pri jarnej zelenine..predsa len pôda je po sezóne určite vysilena..najviac dusičnanov sa zdržuje v koreňovej a listovej zelenine..čiže z paprík a paradajok by som obavu asi nemal..pri minimálnej dávke dusikateho vápna..s tým že prvé plody sú po polroku od aplikácie..otázkou je ale koreňová a listová zelenina na jar..dávkovanie je od 300-500 g/M2..či sa človek nemusí báť použiť aj maximálnu dávku na konkrétnu plodinu..predsa len rozbor pôdy sa obyčajne nerobí..v skleníku sa obsah živín v pôde neustále mení... Ako je tomu vás dávkovanim dusikatym vápnom..všimol som si nejaké videá na YouTube len tak od oka.. Ďakujem

30-50 dkg na m2?

Kyanamid vápenatý, tedy dusíkaté vápno, je spíš používán pro své antipatogenní účinky (kyanová skupina). Ve skleníku asi velmi vhodné. Není to dusičnan, tedy ledek vápenatý. Prý je to pomalu působící hnojivo - bez draslíku i fosforu. Uvažujte o kombinaci s nějakým NPK hnojivem. Třeba Cereritem. Ten má relativně nízký obsah dusíku, ale přiměřeně fosforu a draslíku, které ovlivňují zakořenění rostlin.

Milan HP