Svoje zkušenosti s pronájmy bych shrnul takto: to, co vyžaduje neustálou péči a práci pronajmout jedině v případě, že máte možnost intenzivního a častého dohledu. Navíc na to musíte mít povahu, abyste proháněl nájemce a dohlížel na něj (a nedal mu vydechnout). Rozlučte se s představou, že za slušný přístup se on bude starat jako o vlastní. On asi bude mít pocit, že dělá co může, ale vy ten pocit mít nebudete. Škody budou vyšší než výnosy z pronájmu a po čase vám to vrátí s tím, že ho to nebaví, nemůže, bez vašich investic to nejde atd. Čili sklípek prodat. Půda ale bude v Evropě brzy nedostatkovým zbožím (je již teď) a jestli nejste v nouzi, tak bych to pronajal (moc se o to nestaral) a ponechal potomkům. I ty stavební parcely bych zbytečně neprodával.Je to ale dost individuální, záleží na vašich životních a pocitových prioritách. Nevěřím, že se dá vinice obdělávat na dálku. Zaprší, bude teplo a vy budete stříkat za 14 dní? Zaměřte se na něco v bezprostředním okolí bydliště, co vám také bude dělat radost.
Jinak - nájemce (restaurace, obchod) jsem měl celkem slušné, ale stejně to nebylo ono a naknec jsem to prodal se ztrátou mladým manželům, kteří s pomocí rodiny to vedou suprově a mám z toho radost a rád se u nich zastavím. Pole jsem pronajal a nevnímám je přednostně jako zdroj zisku, ale jako uchovatele hodnot. Jirka