Kdy sazenice do skleníku a kdy na záhon?

Tak u nás v teplém Polabí včera ráno -1,7, dnes -1,8, a to ve 2 m v otevřené krajině. Předpokládám, že všechny vysázené sazenice jsou již otužilé, včera např. zelí bylo obaleno ledovými kusy. Pár rajčat, které jsou určené k vysazení, mám zatím venku u zdi zahradního domku, kde nemrzne a tak je ani nepřikrývám. Včera jsem ale položil v jednom zahradnictví jedné zahradnici otázku, které druhy zeleniny vykvetou, když přejdou mrazem. Vyjmenovala celou řadu, na prvním místě celer, dále brokolici, květák, pórek, kedluben... U celeru to je myslím známé, že se má vysadit až po všech mrazech, ale to ostatní mě zaskočilo. Je pravda, že občas se mi stane, že sem tam nějaký pórek udělá na podzim květní stvol a dokonce i někdy zimní odrůda, ale to je tak jeden z padesáti. Tak teď nevím. Nepřikrývám, co považuji za otužilé, samozřejmě pokud to není teplomilná zelenina (rajče apod.).Zajímaly by mě zkušenosti jiných s tím vykvetením. Brokolice mi tedy na jaře chodí do květu hodně ochotně vždy a větší sklizeň mám spíše na podzim. Děkuji.

Tak na podzimni sklizen brokolice se ani nesnazim. Prileti motyli a je po brokolici. Ta prvni byva dobra. Tento rok poprve mi tri sazenice udelaly titerny kvet, jine roky mam brokolice krasne. Cekam na zbytek, uvidim

Mám stejnou zkušenost, jarní je pěkná. Podzimní sadbu likvidují napřed slimáci, pak motýli.

Já tedy nepoužívám jinou sadbu pro podzimní sklizeň. Na jaře se sklidí hlavní růžice, na podzim sklízím postranní růžice.

Tak to nedelam, radeji zasadim znovu. Postranni mam vzdy strasne malinke, nevyplati se to. Ta prvni je pekna...

Souhlasím, jsou malinké, ale jsou jich desítky. Do opakovaných polévek se mi zdají vyhovující a sklízím je tak do listopadu. Jen se musí dát pozor, aby rostlina nekvetla taktéž na desítkách místech. To jsem řešil tak, že jsem u všech rostlin kromě jedné pečlivě ostříhal všechna poupata a ony pak začaly tvořit růžičky. Tu jednu jsem si nechával na semena.

Mate foto poupat a ruzic? Nevim, co myslite. Ja to proste ostriham a cekam, az zas zacnou vyrazet.

Ještě jsem si vzpomněl na jednu metodu. Kdysi jsem se domníval, že je nutné kupovat balenou vodu, a tak jsem nashromáždil mimo jiné i dost 5l PET lahví. U nich jsem odíznul dno a občas je nasazuju na sazenice. Zkoušel jsem např. saláty, květáky, ale i třeba hokkaida. Na noc lze našroubovat víčko a pak je ochrana velmi účinná. Navíc to brání přístupu slimáků. Při použití víčka dokonale a bez víčka zdatní jedinci občas zvládnou vrchem zalézt dovnitř. Když se to správně načasuje, přejdu období zrmzlých apod. Hokkaida pod tím navíc rostou jako adély, takže třeba za týden mě donutí láhev sundat, proto je potřeba to načasování. Textilie by se neměla dotýkat listů, jinak mohou omrznout, i když to rostlina pak většinou přežije díky ostatním listům. Textilie používám hodně na většinu výsevů a i na brambory, mimo jiné i kvůli kočkám. Jen ti slimáci se pod ní špatně kontrolují.

Odpověď se netýká doby výsadby sazenic, ale vašemu zmíněnému problému se slimáky.Pořiďte si na zahradu kachny indické běžce.od té doby co je chovám slimáky nemám, a moji sousedé co je mají taktéž.Jen salát je před nimi ochránit, nejlíp nízkou ohrádkou.Ten jim chutná.Slimáky a jejich vajíčka vysbírají dokonale.

Domnívám se, že odpověď se doby výsadby sazenic týká, neboť představuje další způsob, jak můžete vysadit choulostivou sadbu dříve, než by to počasí dovolilo a získat tak dřívější úrodu. Přerostlý květák např. k výsadbě není ideální a v malých nádobách si mnohá další sadba často o vysazení říká. Pokud vytvářím polykultury, není použití textilí často jednuché. To kvuli velkým rozestupům pro budoucí sousedy apod.

Indické běžce mám od února objednané, ale prý musím ještě počkat asi dva měsíce, až je bude možné odebrat.