Bio postrik na plisen okurek a rajcat



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
                     
host - 239.15 (?) 
31.8.2014 18:12

Zatial som sodu bikarbonu nepouzival, ako som pisal, pouzivam Vitisan, teda hydrogenuhlicitan draselny. Tam sa vo vacsine pripadov pouziva 0,5% koncentracia, pri sode bikarbone to asi bude podobne, ale odporucam radsej pohladat cez google.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
j3david - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (188) - 51.179 (?), 31.8.2014 17:28

Nechci Vám brát Vaši víru v biospásu. Od časů DDT se mnohé změnilo. Právě tento příběh vedl k mnohým regulacím, byly vypracovány testovací metody a schvalovací procesy které se v mnohém dají srovnat s metodami testování a schvalování léčiv. Já osobně k nim důvěru mám. Píšete že děláte 5 – 6 preventivních bio-postřiků. Vaše věc. Já dávám přednost postřiku když tak jednomu za sezonu, maximálně přesně cílenému k vyřešení aktuálního problému. Při tom beru v úvahu nejen ochranné lhůty, ale i stav plodiny, její stupeň vyzrálosti, stupeň napadení apod. Například dnes už nebudu řešit plíseň na okurkách protože ty plody které tam jsou už „dosklidím“ ať plíseň bude nebo ne. A například loňskou sezonu jsem nestříkal nic a ničím. To je to „superbio“. Prostě selský rozum. Ale když mi stromy napadnou mšice, tak zasáhnu razantně, přesně a účinně – použiju moderní a schválené prostředky postupem který je doporučen. Většinou další dva roky nemusím zasahovat vůbec.
Případ s řepkou – ano o tom vím a je to smutné. Ovšem honbu za vyššími výnosy řepky způsobili opět další biospasitelé... k výrobě nesmyslné bionafty. Takže na polích se nepěstují potraviny ale nafta. Na jejíž výrobu se spotřebuje zrovna tolik nafty (nebo jiné energie) kolik sama vydá. A o to více se potom musí vypěstovat potravin na zbývajících plochách, musí se použít více chemie...
Kuprikol – v tomto případě se omlouvám, žil jsem v bludu že jde o uhličitan měďnatý. Vlastně si ani nepamatuju kdy jsem jej naposledy použil. Poté co jste mne „utřel“ že jde o oxychlorid jsem sfáral do sklepa a našel pavučinami zarostlou popoprázdnou plechovku abych se na to podíval. Písmo na ní je už dosti nečitelné, ale co mohu uvést je, že je tam napsáno... měďnatý přípravek ve formě uhličitanu. Ha! Ovšem – máte pravdu, po velice krátkém googlení čtu – oxychlorid. Na plechovce je vyražené datum 1982. Nevím jestli je to datum výroby, nebo spotřeby, ale to není podstatné. Výrobce je tam nějaké blíže neurčené „Družstvo chemické výroby“. Takže bych si tipnul, že Kuprikol nemusel být vždycky oxychlorid. Nicméně k tomu dnešnímu jsem našel: „Kuprikol je výrobcem je klasifikován jako zdraví škodlivý a škodlivý pro životní prostředí. Při tepelném rozkladu látky může docházet k vývoji a uvolňování chlorovodíku, dle podminek i dalších toxických zplodin.” Takže bych asi právě Kuprikol který uvádíte že používáte v té své serii biopostřiků zrovna za bio- nepokládal. Tím nechci říct že já sám bych jej nepoužil kdyby k tomu byly vhodné podmínky a byl by účinný k řešení aktuálního napadení. Myslím ovšem že dnes jsou k disppozici účinnější prostředky s ověřeným vlivem jak zdravotním tak enviromentálním. Prostě proti rozumnému použití moderní chemie se znalostí věci nic nemám. Zeměkoule musí uživit 5x více obyvatel než před sto lety, dožíváme se 2x vyššího věku než naši předci. Když budeme všichni bio- tak to povede k tomu, že se budou přidělovat nejen emisní povolenky, ale i povolenky „na život“. Takže ty potraviny se prostě vyprodukovat nějak musí. A kdyby nám to zkracovalo život, průměrná délka dožití by se neprodlužovala.
S tou vodou jste ovšem mimo. Právě naopak „přírodní“ voda obsahuje těžkou vodu. A to v koncentraci která odpovídá průměrnému obsahu deuteria a tritia mezi molekulami vodíku. Přičemž nebio- (reaktorová) voda může mít obsah „těžké vody“ prakticky jakýkoliv, záleží na tom jaký je zdroj vodíku. Ale to je už na jinou diskusi. Voda (H2O) je vodou ať vznikne jakkoliv. Pitím „reaktorové“ vody si nezpůsobíme žádné zdravotní potíže, kromě těch které souvisí s osmotickým tlakem buněčných stěn. Ale to se paradoxně neděje tím, že by byla nějak znečištěná, ale naopak tím, že může být příliš čistá. Takže uvažovat o nějakém čištění „reaktorové“ vody je mimo mísu. Přírodní voda totiž obsahuje řadu rozpuštěných minerálů a solí (iontů)... proto nám „chutná“. Ovšem teoreticky je možné přesně stejné minerály dodat do vody „reaktorové“ a bude chutnat stejně. Jenže kdo by to dělal že? Není ovšem vyloučeno, že v budoucnu lidstvo vodu „vyrábět“ i takto. Konec konců odsolování a úprava mořské vody k tomu už nemá tak daleko.
Takže když to shrnu – předpony euro- eco- a bio- mne zdvihají ze židle. Klidně si stříkejte svých 6 biopostřiků, neměl bych žádné obavy jíst vaše ovoce nebo zeleninu. Postřik sodou a a potaší když ničemu nepomůže, tak alespoň neuškodí. Kuprikol a koloidní síra (nebo sirné sloučeniny) už asi bionáboženství tak úplně neodpovídá. Přičemž to neodsuzuju, kdyby to bylo potřeba použil bych je taky. Chce to o chemii něco vědět a použít selský rozum.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6492) - 9.2 (?), 31.8.2014 17:42

Kyž používáte ten selský rozum, zkuste jej aplikovat i na ten hrůzný chlorovodík. Copak ono to asi je? Tip: máte(me) to prakticky stále v žaludku. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
j3david - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (188) - 51.179 (?), 31.8.2014 18:24

Diskutoval jsem o chlorovodíku? To byla doslovná citace (copy-paste), nijak jsem zrovna chlorovodík (říkáte hrůzný, já toto slovo nepoužil) nediskutoval. To že je součástí žaludečních šťáv je pravda, ale neznamená to že jej budu pít, nebo že jej budu používat na rostliny a že je to "bio-". To už jsme ale moc daleko od tématu. Existence chlovodíku v žaludečních šťávách má velmi složité podmínky, to by snad patřilo na nějaké zdravotnické forum, ne na zahradní.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6492) - 9.2 (?), 31.8.2014 19:01

Nevím, jak tam chlorovodík vznikne, ostatně je to jedno. Je tam HCl, což je chlorovodík rozpuštěný ve vodě. Tedy tepelným rozpadem Kuprikolu vznikne látka obecně všudepřítomná. Ostatně když byly neodsířené elektrárny, pršela na nás směs kyselin, kyselina uhličitá prší od doby, kdy Bůh stvořil vody, už si nepamatuju který den. Pokud jde o tepelný rozklad Kuprikolu, předpokládám, že by k němu došlo za teplot, které rostliny nepřežijou, takže mi to připadne celé o ničem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 239.15 (?), 31.8.2014 18:38

Pridat do reaktorovej vody mozete samozrejme hocico. Ale tazko ju vycistite. Ono aj tie palivove clanky, ich kazety, ci reaktorova nadoba podliehaju pri tych extremnych podmienkach roznym koroznym a dalsim destrukcnym procesom, kvoli ktorym sa reaktorova voda znecistuje. Tieto necistoty (a nielen ony) su vystavene vysokemu toku neutronov, vznikaju tak rozne nestabilne castice, ktore podliehaju jadrovemu rozpadu. Ked to vypijete, vystavite sa vnutornemu oziareniu. Nasledky nebudem rozoberat, je to mimo temu. 

Co sa tyka mojich postrekov - musia byt preventivne, no sucasne su starostlivo planovane pomocou predpovedi systemu Amet. Ako som spominal, medi sa snazim vyhybat, no 1x na zaciatku sezony, kedy sa nezasiahnu plody povazujem este za vcelku unosne. Verte mi, ked si overim, ze tento postrek sa da vynechat alebo nahradit niecim inym, rad to urobim. Hlavne pre zdravotne rizika, ktore podstupuje osoba aplikujuca postrek, t.j. ja, hoci pouzivam kvalitnu kombinezu a masku. Sira je podla mna ovela menej rizikova. Navyse je je to vyznamna zivina. Sira aj meď su kontaktne posobiace, takze po umyti odtrhnuteho jablka (odstup od posledneho postreku 3 mesiace) je riziko kontaminacie silne minimalizovane.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
j3david - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (188) - 51.179 (?), 31.8.2014 18:57

Ježišikriste - když se uvede slovo "reaktor" tak to snad hned nemusí být "jaderný reaktor" nebo něco takového. Je to prostě obecně prostor kde dochází k reakci - v tomto případě dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Jaderný reaktor je samozřejmě plný relativně koncentrované těžké vody. Toto téma fakt už opusťme. A palivový článek nemusí být nutně palivový článek jaderného reaktoru. Princip toho čemu se říká palivový článek je reakce vodíku a kyslíku na membráně kdy vzniká voda za vzniku elektrochemického napětí na stranách membrány. Čili je to článek "elektrický"... řekněme laicky "baterie".

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 234.228 (?), 30.8.2014 19:09

Můžete nějak blíže vysvětlit vyjádření, že med je "těžký kov", nebo jsem špatně rozuměla jazyku a znamená to něco jiného? Z tohoto zjištění jsem tedy opravdu paf. V.L.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 182.227 (?), 30.8.2014 19:23

Tak správně pisatel myslel měď a ne med.To je důsledek nepsaní háčků a čárek.Před časem si ing.zahradnický guru stěžoval, že je neúcta ke čtenářům dávat fotky naležato.Mě osobně více vadí příspěvky bez háčků a čárek.To je neúcta nejen ke čtenářům, ale i k jazyku.Čeština i slovenština je krásná řeč, ale tu hatmatilku, kterou někteří píší, tak,krátké příspěvky si přečtu, ale ty dlouhé málokdy čtu do konce.P

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 182.227 (?), 30.8.2014 19:38

Slovensky je to meď.P

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?30.4.2024
Úprava vody magnetickým polem29.4.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?29.4.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?28.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika