Ořez (totální?)

No právě, předpokládam že neptal.

Už jsem psala. I v této době jsem viděla ořezávat ořešák. Samozřejmě "pláče", pouští vodu. S těmi houbovými chorobami bych to nebrala až tak vážně, proč vymýšlet hned katastrofické scénáře. Až dopláče, vylezte na něj ještě jednou a řezné rány zatřete. Strom o kterém mluvím žije, houbové choroby nejsou, nevysílil se. Máme dokonce souseda, který i meruňky a hruně prořezává již třetím rokem v říjnu a nic se neděje. A nejsou nejmladší - meruňky mohou mít tak 35 let a hrušeň asi 50. Ať se Vám i ořechu daří. PS. Zkusil jste se s nimi nebo jejich nadřízenými dohodnout o posunu termínu? Elena

Pokud vám tam někdo natáhl dráty a přišel s hotovou věcí, že máte ořezat strom, nenechte si to líbit. Firmy zneužívají toho, že lidi jsou pořád zvyklí "držet hubu a krok" a pokud dostanou papír, bez přemýšlení a protestů poslechnou.
Možná dostanete vyjímku, nebo přinejmenším by vám firma co ty dráty natáhla měla vyplatit cenu stromu který musíte odstranit, a možná i kompenzovat snížení hodnoty pozemku.

(pokud už se tak stalo, nechápu co řešíte)

Prosím Vás, je uvedeno, že je to pod vedením VVN. Víte co je Velmi Vysoké Napětí? Předpokládejme, že jde o nejnižší napětí, rozvod 110 kV, přeložím, 110 000 voltů. (Jsou i 220 a 440 kV). V zásuvce na žehličku máte 230 V. Předpokládejme dále, že je to někde v obytné zástavbě.  Pokud to tam je "odnepaměti", není co řešit. Pokud to stavěli nedávno, muselo proběhnout stavební řízení a majitel dotčeného pozemku byl zcela jistě na to upozorněn a mohl se vyjádřit, tedy opět není co řešit. Neřešme tedy otázku jak to neořezat, ořezat se to musí, ty dráty nikdo překládat kvůli ořechu nebude. Jde o to jak a zda vůbec to ořezat, či porazit.

Já bych v tomhle státě radši nic nepředpokládal. Počkáme až se vyjádří tazatel.

Jsou tam dráty VVN, pod nimi stom, ten je nutné ořezat podle normy. Řešme jak, kdy, zda vůbec, či porazit a nevymýšlejme iracionální nápady.

Odpovídala jsem na tuto otázku, neřešila problém zda přesunout dráty, pod nimi se vždy stromy musí održovat tak, aby do nich nezasahovyly. Příspěvek je kousek výš, nějak se zatoulal. Ořešák snese ledacos. Elena

1. Pokud je to na okraji pásma, nevidím důvod proč ne, nebo aspoň oddálit na vhodnější dobu. Je dost zvláštní chtít to takhle najednou, jakto, že o tom tazatel nevěděl?

2. Aspoň by mu ho měli uhradit, když nic jiného.

3. Kvůli takovým je v ČR takovej bordel, kdekdo už počítá s tím, že si lidi nechají všechno líbit. myslete si co chete, ale skutečně není normální aby někdo natáhl dráty a ostatní se museli přizpůsobit.

Teď je ořez dost prasárna - míze poteče po kýblech. Co vím, tak ideální je řezat v první polovině léta (letošní výhony cca 15cm dlouhé), a řez ošetřit (Sanatex, stromový balzám, vosk atd.). Pokud to uděláte citlivě, tak strom přežije a bude i vypadat. Problém jsou elektrikáři a čas - na konci dubna můžou zkontrolovat a podfiknout. Zkuste se domluvit, že byste ho rád zachoval a budete ho důsledně udržovat nízko - prostě nějak zabránit pokácení a oddálit řez do léta. V nejhorším teď jen ostříhejte slabší větve nahoře, a silnější spodní nechte na léto. 3-4 boční větve co nejníž by měly fungovat, může to i vypadat jako strom (2-3m rozvětvění, vršek koruny pak nechat dorůst do 5m a udržovat)...   Gl.

Připojím pár svých poznámek:

1. Dělali to vedení po roce 1985?

2a. Pokud nikoli, pak tam ten ořešák (tazatel - onondrej - píše, že strom je starý 25 let) neměl nikdo sázet. A pokud nasázel, jeho chyba! Strom tam (podle zákona) nepatří.

2b: Strom rostl asi mimořádně rychle, když v 25 letech má ve výšce 3 m průměr 0,5 m! (tady asi něco nehraje!)

3. Velké ronění mízy po jarním řezu ořešáku (břízy, javorů apod.) je především estetický, resp. psychologický problém člověka, nikoli zdravotní problém daného stromu. Podle arborstických výzkumů takovéto rány málo trpí hnilobami (proud mízy nedovolí spórám se ve dřevě uchytit). Stromy "nekrvácejí" - míza není jako krev (člověk má pět litrů a dost!).

4. Předpokládám, že po řezu bude strom prakticky nenapravitelně esteticky! poškozen, což on.ondrej sám připouští. Předpokládám, že strom zásah ještě třeba desítky let přežije.

5. Provedení řezu bych viděl nadvakrát, jak již někdo dříve poznamenal: koncem dubna ořezat jen to nejnutnější ("aby se vlk nažral" a aby se udělalo dobře úřednímu šimlu) a koncem května řez doladit: ořešáky nejlépe hojí (zavalují) rány po řezu v době, kdy jsou již částečně olistěné: rány se začnou hojit bezprostředně po ořezání, protože strom je již ve vegetaci a vytváří si fotosyntézou hojivé pletivo. Rovněž kvalitní ošetření ran a ¨zatření kvalitním balzámem předřečník poznamenal. Ovšem nikoli v létě, ale ve zmíněném "předlétí".

6. Jak mají vypadat dobře vedené řezné rány je možné vyhledat třeba na arboristických stránkách (www.arboristika.cz, sekce ke stažení: plakát řez stromů). Půlmetrovou ránu na kmeni bude vhodné zastřešit proti zatékání vody; takto velká rána ořešáku se nikdy nezahojí!!!

Josef.