Stupnice je jinak:

papírek - jádra je nad 65% a skořápka má pod 35% hmotnosti sušených plodů. zde bohužel je luštitelnost natolik snadná, že většinu plodů zkonzumují ptáci a hlodavci.

polopapírák - poměr jádro/skořápka je od 65/35 do 50/50 (většina registrovaných odrůd (Mars, Jupiter, Sychrov, ...).

polokřapáč - cca 45/55, Velice ceněný, pokud má dobrou luštitelnost jádra pro absenci přepážek. Silnější skořápka lépe chrání před žluknutím. Plody jsou zpravidla střední až velké, přičemž výnos jádra je u plodů velkých stejný jako u velmi-velkého křapáče. Sem patří například odrůda Lake a Vilém.

křapáč (Juglans regia var. maxima) - cca 40/60. Nové stromy se u něj nesázejí, ale kdo ho má a je s ním spokojený, nemá důvod jej nahrazovat novým. Jsou to stromy obvykle větších a největších rozměrů. Selektivnímu kácení neperspektivních unikají především ty co plodí plody velké a velmi velké (Větší než Jupiter). Výborně prodejný u silnice v skořápce (prodej louskaných nezaplatí mzdu toho kdo má louskat). V dobách před množením roubováním byl ve školkách tzv. Moravský křapáč - vždy z výsevu plodů sklizených na matečném stromě. Potomstvo bylo velikostně poměrne vyrovnané, ale luštitelnost byla jen od střední po dobrou.

kameňák (Juglans regia var. dura) - skořápky je nad 65% a ořech se nedá vylousknout bez rozdrcení jádra. Často jsou u silnic.

To na snímcích zakladatele vlákna jsou možná kameňáky s poměrně dobrou luštitelností. Pokud převažují plody se skořápkou tloušťky pod 3 mm a váha jádra je lepší než 40% váhy celého suchého ořechu, pak je to křapáč.