V zimě a za šera rozlišíte pajasan od ořešáku tím, že ho ulomíte. Ořešák není tak křehký a nejde tak lehce zlomit. Za světla jsou tady další dva rozlišovací znaky: kromě typické stopy po řapíku má pajasan taky mírně oranžovou "duši". V době vegetace je to samozřejmě i pach ("myší trus"), tvar listů, milióny semen a výmladky. Posledními rozlišovacími znaky jsou lokalita, odolnost pajasanů na sucho a chemikálie (sůl) a v neposlední řadě nezničitelnost. V chladných oblastech pajasany nerostou, v teplejších oblastech jsou přímo invazivní.
