Cukernatost ovoce

Dobrý den, možná je to hloupý dotaz, nicméně mě odpověď velmi zajímá s ohledem na následné zpracování ovoce na kvas.

Co má nejvetší vliv na cukernatost ovoce (teplota, sluneční záření, zálivka, něco jiného)??

Dotaz platí obecně pro meruňky a slivoně.

Děkuji

Cukr je u ovoce produktem fotosyntézy a ta probíhá v zelných částech rostlin. Takže poměr mezi násadou ovoce a listovou plochou je jedna věc. Přetížené stromy mají měně cukru v plodech. Při extrémních teplotách fotosyntéza probíhá pomaleji. Zálivka a živiny mají samožřejmě také důležitou roli, protože podporují právě objem zelé hmoty stromu.

Ano, listová plocha a fotosyntéza jsou jedním z faktorů, ovšem ne asi nejdůležitějším. Švestka na horské stráni bude mít víc slunce a větší možnost fotosyntézy než švestka v nížině, plody její ale sladší nebudou. Vinaři révu osečkují a před sklizní odstraňují zelenou hmotu právě s cílem dosažení sladších hroznů.
Tedy vlivy na cukernatost jsou komplexní: odrůda, poloha, půda, podnebí, výživa, zdravotní stav stromu, teplotní poměry v daném roce, sluneční záření, zálivka, násada plodů... 

A to jako má otrhat zeleňze švestky a meruně?

Myslím., že nejvíce záleží na odrůdě a hlavně pak na její vegetační době. Obecně rané ovoce obsahuje cukru velmi málo. Že chutná sladce a lahodně je zavádějící a většinou je způsobeno nízkým obsahem kyselin. Ostatní faktory už hrají roli víceméně podružnou roli... Rafael

Úplně obecně to platit nemusí. Třeba pozdní hrušky sladší nejsou. Ani pozdní třešně - chrupky.

Abych trochu upřesnil dotaz, vhodnost odrůdy můžeme vynechat, zde jsem přesvědčen o správné volbě. Spíš mě tedy zajímají řekněme podpůrné faktory jako to světlo, teplo, zálivka atd. Obšírnější odpovědi mě rozhodně nevadí;-)

Děkuji.

Světlo, teplo - rozhodně ano. To jsou ovšem faktory pěstitelem těžko ovlivnitelné.
  Se zálivkou to není jednoznačné. Voda je samozřejmě nutná pro fotosyntézu, pak taky kladně ovlivňuje velikost, chuť a šťavnatost plodů. Co se týče obsahu cukru, u stromů ve velikosti, kdy jsou využitelné na kvas, zálivka cukernatost (vyjma extrémních poloh) příliš neovlivní. Naopak, teoreticky vydatná zálivka a ovlivnění šťavnatosti sice zvýši množství ovocné hmoty a trekutost kvasu, ale procentuelní (ne absolutní) obsah cukrů naředěním rozpustných složek může dokonce poklesnout.
    Určitě bych nezapomněl na přihnojení začátkem a v průběhu vegetace

Vraj dostatok draslika vyznamne vplyvnuje tvorbu cukrov. Prikladom moze byt najsladsie ovocie - hrozno. Kedze ma vinic korene prilis hlboko, je trochu problematicke zaistit draslik prave v obdobi ked ho treba (zrenie plodov). Preto je dolezity prisun draslika aj z horniny v ktorej koreni a preto je dolezite (pre vinic) zlozenie pody a podlozia. Mozno preto su oblasti, kde sa rodi doraba vynimocne vino a nikto nevie preco. 

Cize odpoved je. Hnojenie draselnej soli, (alebo lepsie kombinovaneho hnojiva ale s vysokym obsahom draslika) na list moze pomoct pri vyzive pocas vytvarania plodov.

Zdravím, s tím draslíkem máte pravdu, pro broskvoně a vínnou révu je doporučováná síranová forma draselných hnojiv.Dalším významným prvkem prokazatelně zvýšujícím cukernatost je bor, jeho nedostek může vést k tzv. sprchavání květenství vinné révy.Oba prvky zvyšují odolnost rostlin k chorobám a používají se k podzimnímu hnojení, pro lepší vyzrávání pletiv.