Doporučte strunu, která se nespéká

Nespeka sa superstruna al;ias superstring. Pozri:

http://en.wikipedia.org/wiki/Superstring_theory

svaruje se trenim ale i ultrazvukem nejen plasty... frekvence kmitani kazde struny me vysla 2,631kHz neni to ultrazvuk ani vf ale pri vykonu krovinorezu nekolik kW to na utaveni staci. berte tento udaj jen jako velmi hruby protoze promennych je strasne moc. Z.M.

Pane JS, všiml jsem si u vašich některých příspěvků, že když už nevíte nic pro protlačení svého názoru, tak jednoduše začnete urážet. A to nejsem jediný komu to píšete. Někde jsem tu četl že když někomu dojdou argumenty, tak začne urážet. Já jsem se vám to snažil polopaticky a slušně vysvětlit a vy? „“to mi připadá, že došly již tak chabé a nesmyslné argumenty.““doplnil bych jenom že ne všichni se musí tímto heslem řídit. Jaká je vlastně vaše momentální verze zapékání struny? Ještě tvrdíte že se zapéká změnou otáček? Nebo v kombinaci s vysokofrekvenčními kmity? Pan 4.2 Pořádně si přečtěte co píši a potom přemýšlejte co jste napsal o mokré trávě. 2,6MHz určitě není VF, ale zajímalo by mne podle jakého vzorce jste na to došel a zda jste počítal s tím, že všechna výkonová energie se nemění v kmity a už vůbec ne pouze na prvním závitu.

Kde jsem Vás urazil? Vy jste první začal srovnávat moje uvedené zkušenosti s tavením struny s nějakým přípravkem. Určitě jste věděl proč a co jste tím sledoval vzhledem k tavení struny na cívce? Moje verze je stále stejná, na strunu působí vlivy, které způsobuje provoz stroje - tedy tyto vlivy vznikají změnou otáček a zatížení struny tím, co seče, nebo ji více zatíží - změna otáček a odpory při sečení způsobují proměnné namáhání struny a vyvolávají i uvedené rázy na strunu. To povolování a napínání struny se neděje v řádu cm, ale mm i možná méně. Proto kmity, vibrace struny jsou v dané chvíli téměř to stejné.Zkuste si v rukou prudce napnout a povolit   silonovou strunu co cítíte v rukou se přenáší v daleko větší míře do cívky, dále struna mírně pruží a pruží nejvíce zase na konci a tím se tře o první závit, je natahována díky velké odstředivé síle otáčkami a ty se neustále mění i tah napnutí struny. Proto se tento jev děje hned za průchodkou v místě, kde struna leží na struně, nebo cívce když dochází.  

Vyslo 2,631kHz desetine carky jste si asi nevsiml pri prevodu na MHz. Tuto pocetni ulohu mam rozkreslenou doma na papire je to ponekud komplikovane. Jen napisu ze jsem uvazoval: otacky hlavy 5000 zaber hlavy 25cm delka jednoho sekaneho pruhu 150cm spon stebel travy 1x1 cm a dalsi hodnoty ktere z hlavy nevim. Se stojatym vlnenim prochazejicich strunou a dalsimy vlivy nebylo uvazovano. toto jsem uved jen na okraj aby bylo naznaceno, ze tyto kmity existuji. Z.M. ale pokud ma nekdo zajem muzeme tuto komplikovanou pocetni ulohu dotahnout k presnejsimu vysledku...

Až doposud jsem si myslel že na sečení trávy stačí základní vzdělání

i život je věda :-))) Z.M.

„Kde jsem Vás urazil?“ I to jsem vám tam uvedl. „Vy jste první začal srovnávat moje uvedené zkušenosti s tavením struny s nějakým přípravkem“ Prosím, pořádně si to přečtěte co jsem napsal, potom takovou větu nemůžete napsat. Nesrovnával jsem vaše zkušenosti nějakým přípravkem, ale napsal jsem - Pane JS, jestli takto nějak testujete přípravek do benzínu, tak se nedivím, že jste s ním spokojen. - tím jsem jasně napsal, že test který jste provedl s igelitem a strunou nemá nic společného ke zjištění teploty struny při práci. Když prudce sfouknete hořící sirku, a v zápětí chytnete rukou ohořelý zůstatek, tak také nepálí a nemůžeme říci že hořící sirka nemá žádnou teplotu. To samé jste vlastně dělal vy, že jste přestal síct a šel jste chytnout strunu která je už samozřejmě studená. O takový test jste se opíral? Dá se to vůbec nazvat testem? Když jsem na to upozornil, tak jsem vás podle vás urazil? Urážka by byla kdybych uvedl že co jste napsal jsou chabé a nesmyslné argumenty a neuvedl navíc proč jsou chabé a nesmyslné. 44.15- to se omluvám, protože desetinné čárky jsem si skutečně nevšiml. V tom případě kmity (rázy) vcelku souhlasí, i když mě vyšly trochu vyšší. Další otázkou zůstává kolik % výkonu spotřebují rázy a kolik tření, zda teplota vzniklá rázem má na zapékání vůbec nějaký vliv. Zapékání pouze prvního závitu tomu nenasvědčuje. Nenasvědčuje tomu ani to, že se struna zapéká i v trávě která žádné rázy nevytváří.

Takze struna ve strunove hlave opisuje kruznici jeji zaber je v podstate kruhova usec tak si to prepocitejte atd. Ale myslim, ze to nema smysl resit. Mame tu dalsi vlivy podstatnejsi nez je samotna frekvence jde o amplitudu pri dane frekvenci a vykon premeneny v teplo ktery by bylo komplikovane urcit. vetsina vykonu se premeni na uzitecnou praci= posekany porost potom, vykon odevzdany do opotrebeni konce struny a teprve pak se neco prenasi do zminovanych kmitu. Bez narocneho mereni provedenem pri pouziti v praxi je toto nemozne vypocitat. Z.M.

44.15 (?), 11.9.2008 10:01- s tímto se dá souhlasit.