Sice to nebylo na mě, možná čekáte hluší rozbor toho jak funguje to vápnění kolem jabloní, ale: jsou-li stromy okupovány mšicemi, sviluškami, merami může to být čerň. Produkují medovici, na ní se pasou včely, vosy, další hmyz a též houby - černě. Čerň je taková jako ulepená, dá se smýt dosti snadno. Vedle plodů by byla i na listech. Tady pomůže omezení či likvidace toho savého hmyzu. Sazovitost a nejspíše její kamarádka mušincovitost je chorobou napadající jen povrch jablek. Jde smýt z povrchu jablek podstatně hůře, nejspíše se pase na té povrchové jakoby voskové vrstvičce pokožky jablek. Možná bude její čím dál tím vyšší četnost kombinace výdobytků moderní doby - odsíření elektráren, nulová ochrana stromů v mnoha zahradách, omezený nebo nekvalitní řez a vliv ročníku (počasí). Ten, kdo běžně ošetřuje proti strupovitosti se s ní nejspíše nesetká. Vápnění bych doporučil též, ale jedině jedině jako ošetření na list, někdy po polovině srpna (nejlépe už počtvrté, popáté) u odrůd trpících hořkou piovitostí a v kombinaci s doporučeným fungicidem určeným na ošetření proti strupovitosti Discus, Zato,.. Vápník má sice v tom ošetření jinou úlohu, ale bude tam.