Hruška Lucasova - otázky

Keďže som záhradkár - začiatočník, mám ešte medzery v znalostiach. preto by som rád privítal rady skúsenejších záhradkárov.

Mám hrušku Lucasovu na podpníku Dula Adams. A mám dve otázky:

1. Hruška skoro na jar začala rásť, vyhnala výhonky cca 20 cm. Ale potom sa zasekla a už vyše mesiaca nerastie. Neviem čím to je sposobené. Hrušku, ktorú som mal predtým (odrodu si nepamatam) mi zlomil silný vietor (zle som spevnil) a tá mi rástla cca meter za rok. Všetky ostatné stromy v záhrade sa vďaka teplému počasiu doslova šalejú... 

2. Je táto hruška samoopelivá. Alebo je potrebné, aby v nejakej vzdialenosti bola iná hruška?

Vopred vďaka za rady... 

Pokud si dobře vzpomínám, tak triploidní odrůda, jako je například Lucasova, potřebuje k dobrému opylení mít v blízkosti dva různé opylovače. Sama je špatným opylovačem pro jiné odrůdy. Tak se to alespoň píše. Váš stromek se pro letošní rok mohl už zastavit definitivně v růstu a dál poroste až v příštím roce. Nebo se ještě letos "chytne v druhé míze"

Nemyslím si, že kterákoli odrůda - třebas triploidní - by vyžadovala opylovače dva. Samozřejmě platí, že čím víc opylovačů, tím větší šance na dobré opylení. Jednotlivé odrůdy nemusejí vykvést vždy, nemusejí se dobou kvetení zcela krýt, atd.

ad1) mám hrušku  znamená novou sazenici? Sucho dělá neplechu."Kdoulové" stromky je nutné dobře zalévat.  AB

Mně se takhle zastavila v růstu Jizera. Podobná Jana před tím úplně "zababčila" a už i zcela zaschla. Bylo to letos těsně po vyrašení.

Zdravím

Napřed chci pozdravit a pořát co nejlepší Slovensku.

Váš popis problému je jasný i kdyby jste neuvedl podnož. Ono Lucasova hrušeň se nesnáší s kdoulí a to i ani s MA, která je z nich nejbujnější a tolerantní. Váš popis se plně schoduje s odrudami nesnášenlivými s kdoulí. To znamená, že první roky po výsadbě dobře roste, ale po nějakých 4 letech začne krnět, hodně citlivé odrudy začnou vytvářet malé chlorotické listy a časem se vylomí v místě očkování.

Tak napřed se ujistěte, že stromek nemá pohryzené kořeny hlodavci.

Podívejte se jestli je Lucasova roubována na korunku(poznáte to podle zmeny barvy kúry a nebo zduřelého místa) nikolování nepoznáte.

Pokud vyloučíte předešlé postupy, tak máte Lucasovu na tvrdo naroubovanou na KD- MA

Zde Vám mohu doporučit jedině postup pěstování těchto odpúrců podle metodik prof. Hričovského a to zasypat podnož této hrušně a to několik centimetrů nad místo srůstu. Pomůže i udělat bednění kolem stromku a podnož zasypat. Tímto zpúsobem donutíte podnož udělat kořeny těsně pod místo srustu a tím i silně omezit vliv podnože na odrudu. (z vlastních zkušeností tento postup funguje na 100%, praktikoval jsem to u Clappovi m., která byla také nedbale zaškolkována)

Hrušně neumí zakořeňovat z utopených částí těla jako jabloně.

Dále si musíte dávat pozor na vápnění neboť kdoule nesnáší vápnik a dává to rychle najevo minimálním rústem a chlorotickými listy.

Hrušně jsou všechny přísně cizosprašné, pouze u málo odrud se projevuje parkenogenese(Konference, Vila..) 

Jedině Naschi je hrušeň samosprašná a rezistentní na rzi.

sadař vlada

Váš popis problému je jasný i kdyby jste neuvedl podnož. Ono Lucasova hrušeň se nesnáší s kdoulí a to i ani s MA, která je z nich nejbujnější a tolerantní...

1)mě to tak jasné nepřipadá, protože i mě stromek hrušně nepřirůstá,spíše uvadá... a to i když je na semenné podnoži, nepřesazovaný,dva roky na stanovišti.Ještě jsem nikde nečetl, že by se nějaká hrušeň s kdoulí nesnášela, ale mnohokrát jsem četl o horší afinitě.

2)podnož MA není nejbujnější z kdouloňových podnoží, ale naopak jedna z méně vzrůstných.

3)kdouloňovou podnož není nutno brát jako vzror všech růstových nectností, když já mám většinu odrůd na kdouloních, a jsem s nimi velice, ale velice spokojen.Nehodí se pro zahradníka typu "strčí štětku do komína, a už je to hotovo.

4)ač má partenogeneze mnoho společného s partenokarpií, je třeba rozlišovat.

Nesrsta píše:
Lucasova:
Afinita s kdoulí dobrá, vhodnější však s mezikmenem. Semenáč jen do sušších míst a horších půd.

Zdravím

1) " mnohokrát jsem četl o horší afinitě"  Slovo afinita znamená česky srustnost a snášenlivost. Je spousta odrud hrušní co se s kdoulí nesnese viz. Clapova máslovka, Lucasova... u všech odrud hrušní je v pomologii vždy uvedena snášenlivost odrudy s kd. snašenlivost = afinita čili schopnost odrudy srust dokonale s podnoží a nevylomit se v místě roubování.

2) nevím kde jste slyšel, že MA není nejbujnější kdouloňová podnož. Většina ostatních kdouloňových podnoží jako např K TE B, K TE E, MC, S2, S3, OH x F333 jsou až o 30% slabší v rústu. Rozhodně do toho se nesmí plést hrušňové semenáče.

3) kdoulová podnož rozhodně neroste všude a s každým jako semenáč.  Nesnáší studené a mokré pudy. Je nesnášenlivá na vápník v púdě. Za silných mrazů totálně zmrzne.Slabě rostoucí odrudy a silně plodné na ní velice rychle zestárnou a vysílí se. Je citlivá na nekrozy dřeva a bakterialní spálu.

sadař vlada

mnohokrát jsem četl o horší afinitě"  Slovo afinita znamená česky srustnost a snášenlivost.

1)Nemáte tak úplnou pravdu pane vladislave.Nepleťte snášenlivost a afinitu.Například když vedle sebe budou zasazeny dva různé stromky, které si jako sousedé nevyhoví, mluvíme o nesnášenlivosti, a nikoli o špatné afinitě.

Akát a jiný stromek, tam můžeme mluvit o snášenlivosti, respektíve nesnášemlivosti, a nikoli srůstu-afinitě.Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky tzv. alelopatie.

2)mám kdouloňové podnože MA od p.Kubacka(asi 6 stromků),skoro vůbec nerostou(zahradní zemina+lesní hrabanka+písek).Méně vzrůstná je kdouloňová podnož MC.

3)Je nesnášenlivá na vápník v púdě....to taky není pravda.Je pouze citlivá na nadbytek CACO3,pak trpí chlorozou... a ostatní polopravdy už komentovat taky nebudu, možná příště.