Dřevěný kompostér a jeho impregnace

Dobrý den, na větší zahradu plánuji pořídit kompostér cca 3-4 m3 o několika komorách. Plastový, betonový nebo kovový bych kvůli ceně a vzhledu moc nechtěl. Na webu jsem našel dřevěný kompostér impregnovaný Adolitem. Nepotrpím si úplně na bio, ale trochu se bojí té impregnace zda se postupně nebude uvolňovat do kompostu, to bych nechtěl. Myslíte, že je toto uvolňování těchto látek možné? Sháněl jsem ještě dřevěný kompostér bez impregnace ale ten se mi za rozumné peníze nepodařilo sehnat. Máte prosím tipy na nějaké výrobce?

Jednoduché. Potřebujete něco, co zabije bakterie a houby. Čím větší svinstvo, tím vyšší účinek a naopak. Bio přípravky fungují na základě efektu placeba, tedy uživateli se ZDÁ, že to funguje. Nejvíc bio je surové dřevo, ovšem taky nejdřív shnije. Když to nedokážete koupit, musíte si to udělat. Když to nemůžete udělat, musíte si koupit, co je k sehnání. Není potřeba hluboké úvahy.

Měl jsem kdysi kompostér ze starých palet vnitřek vyložený igelitem a pár sezon vydržel. Nyní máme plastové. Nejtrvanlivější dřevo bez jakékoliv impregnace pokud je pořád ve vlhku je bezesporu dubové. Podmínkou je, že musí být pořád vlhké a nesmí opakovaně vyschat a znovu se natahovat. Pak se životnost snižuje. Vyráběl jsem před mnoha a mnoha lety z dubových kůlů piloty na zpevnění břehů potoka. Když jsme je v loni kvůli přestavbě demontovali, byla pořádná fuška je vůbec z toho dna a hloubky cca 80 cm vydolovat, prostě kámen... Nejvíc trochnivěla část, ve které docházelo ke střídání výšky hladiny vody.

Drahé dubové dřevo, impregnace, to jsou všechno náklady, které vyrovnají cenu plastu a trvanlivost dřeva prodlouží poměrně málo. Vzduch, vlhko, teplo, spousta mikrobů v tlející zemině jsou faktory urychlující degradaci každého dřeva.

Jestli ten můj plastový kompostér vydrží dvacet let tak jako ty dubové kuly v potoce, dám sem pak vědět. V každém případě jako je různé dřevo, tak je i různé provedení plastových kompostérů... Na dřevěných pilotech stojí celé Benátky, pokud se nepletu. Tak dejte smrk, toho jsou všude mraky a zevnitř folii. A nebo zkuste vyřazené pražce z dráhy, ty už jsou i impregnované. Mám zkušenost s použitím dřevěných impregnovaných sloupů na kterých šely kdysi dráty telefonu. Nahoře byly podstatně horší kvality a v zemi jako nové.

Nejsem nějaký BIO maniak, ale pražce považuji za druhý extrém.

Něco z impegnace se dozajista uvolňovat bude. Ale pokud se nějaká uvolněná molekula dostane až do vašeho zažívacího traktu, bude mít v konzumované potravině (ovoce, zelenina) zastoupení asi jako v homeopatickém léku. tj. skoro žádné.

Za prvé se kompostéry impregnované touto látkou běžně prodávají a nabízejí. Takže jsou považovany za víceméně neškodné, neboť k přímému styku s potravinami nikdy nedochází.

Za další, vezměte si obrovský objem kompostu v porovnání k objemu "kontaminované" hmoty na styku prkna a kompostu. Kontaminovaný objem zasažený uvolněným impregnantem je nepatrný vůči zbytku.

A vy tento kompost pravděpodobně promícháte se zeminou (další ředění) a nakonec si rostlina opět vezme z této ředěné zeminy jen něco a jen část se dostane do plodu.

Pokud konzumujete kupované ovoce jako jablka nebo hrozny, dostáváte o mnoho řádů větší dávky škodlivin z povrchu tohoto ošetřovaného ovoce. 

Co se týče použítí žel. pražců, tam bych tuto teorii ředění rozhodně neuplatňoval! Pražce jsou napuštěny opravdu důkladně(na rozdíl od komerčního kompostéru) a prokazatelně škodlivými látkami.  

Jinak mám dřevěný kompostér 2x2m ze surových smrkových prken tl. asi 2,4cm z pily. Natírám je Luxolem jenom občas zvenku. Po 7 letech nejeví žádné prkno takové známky poškození, aby nutilo k výměně. Jasně, že jsou z vnitřní strany ošklivá a narušená. Ale není to nic hloubkového. Odhaduji, že vydrží ještě aspoň 6let.  Běžná impregnace stejně nevydrží účinkovat víc jak sezónu a pak už je to opět styk hlína/čisté dřevo. Neplatí pro pražce - ty jsou nacucané skoro jako masivní jedovatý plast.

S pražci osobní zkušenosti nemám, viděl jsem je používat jako podsadu pro ukotvení jiných dřevěných prvků v zahradě v jednom pořadu na pokračování o zahradničení. Asi bych se na té zahradě bál spíš náprstníků, které všude v těch pořadech vysazují. Ty sloupy od telefonu, které jsme používali do palisády budou určitě napuštěny stejnou a nebo podobnou látkou jako ty pražce. Při řezání motorovkou to tehdy bylo hodně cítit ve vzduchu...  Ten dřevěný paletový kompostér tehdy začal odcházet od spodu. Posadit ho tehdy na trvanlivější podsadu, třeba ekologické kamenné valouny, taky by určitě vydržel déle.

Kudibal v prvním odstavci správně pochopil, že nejde o množství, ale o mechanizmus fungování.

Je otázkou, zda není zahrada dostatečně velká, aby jste nemohl mít kompost volně skládaný bez kompostéru.

Na malé zahradě jsem jednu dobu používal dřevěné lísky od zeleniny (z Kauflandu) než distributoři začali používat ty zelené, skládací opakovaně...  Vždy mi z toho vyrostl krásný komínek, kdy spodní vždy úplně shnila a z horních zbyla ohrádka bez dna, které se stalo součástí hmoty kompostu.

Na velké zahradě mámskládané kupy. Pokud se naučíte správně vršit "hlavu zakládky" pak ta čerstvá kupa je v celé výšce skoro stejně široká. Hlavní je to rovnat jakoby po obvodu hlavy tak, aby čerstvý materiál měl jakoby snahu svalit se do důlku uprostřed. Po přeházení je ale kupa v podstatě "gausovská"...

Obecně, pokud chcete dřevo bez impregnace, je potřeba jej opálit letlampou (horkovzdušnou elektrickou) do zuhelnatění, pak to ošetřit zbytkem měďnatého fungicidu a po zaschnutí vápenným pačokem. Stačí na straně k zakládce, vnější líc může být neošetřený.

SfK.