Pomoc s očkováním

Roubovací pásky jsem odstranil a vše je krásně přirostlé. Ještě jednou děkuji za rady. David

Dobrý den, před 12 dny jsem očkoval několik desítek semenáčů a očka jsem byl nucen vzít z přeplozeného stromu, očka byla malá žádné trojáky,  probudí se na jaře?

Loni jsem pro jednu známou podniknul podobné ze stromu, který byl dlouhodobě zastíněn konkurenčním porostem. Větvičky do 2 mm Tloušťky, sečíznutá očka do 1 mm šířky.

Zkusil jsem různé typy a styly očkování. Nejlíp se ujímaly očka při jisté modifikaci forketa. Z pěti se ujaly věch 5, ale 3 byly květní (samostatné, žádný dvoják-troják). Jedno dokonce dozrálo. U klasického Forketa se ujaly 2 z 5ti, ale s probouzením na jaře to bylo horší. Do T, H, X zářezu pod kůru takto malé očka nešly/neujaly se nebo je zavalil kalus.

Modifikace forketa spočívala v tom, že se zářez vedl jako polokapsa šikmo. Večer zkusím nakreslit. Z fotky v době kvetení to není patrnné.

S.

V čem vidíte výhodu oproti klasickému Forkertovi?

... užší zářez do větší hloubky. V podstatě bych pro daný rozdíl průměrů roub/podnož měl strikně volit očkování pod kůru do T, X,H zářezu, ale takhle byl lepší styk ploch kambií.

Ještě budu muset nakreslit "půdorys".

Ačkoliv očko mělo 1 mm šířky a cca 15 mm délky (štítek kůry), tak to na podnoži o průměru 15 mm má dnes (tedy včera 17.8.2014) letorost délku 1,2 m a tak jsem si z něj "na hulváta" vzal v horní 1/3 tři očka s šířkou štítku 6 mm.

K tomu "na hulváta" jde o to, že v horní třetině je nad tím místem významný předčasný obrost tvořící asimiláty a nevzít očka z živého by znamenalo nechat si vytvořit předčasný obrost pod místem odběru oček. Nebo máte jiný název pro odběr jednoho až tří oček z letorostu ponechaného v celé délce na matečném "stromku"?

Už té technice rozumím. Akorát styk kambií očka a podnože je, na rozdíl od Forkerta jen na jedné straně. Což stačí, vím, ale nechápu vyšší úspěšnost. Je pravda, že asi odpadá uřezávání Forkrtova jazýčku, což sníží riziko uschnutí podnože.

Všechno to je jaksi našikmo, i to uříznutí jazýčku. Šlo mi o to co nejvíce uzpůsobit tvar zářezu velikosti dostupného očka. Když bych to dělal jako forketa s dvěmi očky po stranách, měl bych velkou spotřebu nedostatkového materiálu na štěpy a špatně by se s tím manipulovalo, Když bych použil jedno očko na klasicky vedený zářez, měl bych větší plochu neošetřeného poranění podnože (pro zavalení kalusem). Prostě improvizoval jsem na základě odvození se znalostí, jak to funguje.

Od Forketa se to zase tolik neliší, aby se tomu dalo říkat jinak.

Nerozumím jaké výhody přináší očkování do šikmé kapsy, do které se následně vloží očko, které srůstá jednou polovinou.Seříznutá plocha se celá ováže, zahojí-v tom není problém.Autor vynálezu asi do procesu a jejích souvislostí vidí víc.

Pokud je podnož(jeho kůra) tenčí, použiju Forkerta.Pokud je podnož silnější, a má za kůrou dostatek místa, použiju T zářez, jiný zářez(srůstná plocha=celá plocha očka),nebo použiju Forkerta.

reakce je na příspěvek

host - xxx.xxx.210.245 (?)
17.8.2014 9:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Dobrý den, před 12 dny jsem očkoval několik desítek semenáčů a očka jsem byl nucen vzít z přeplozeného stromu, očka byla malá žádné trojáky,  probudí se na jaře?

s názorným popisem situace, kdy stejný původ podnoží a oček dal různé, nepředvídatelné výsledky. Do záseku jsem dával nejslabší, nejtitěrnější očka a přesto daly nejlepší výsledek.

A jak Vy Slávku/Lojzo/Rosťo. Jakou máte osobní zkušenost s nejtitěrnější pižlačkou s očky tenkých přeplozených stromků?

Nevidím žádnou výhodu nechávat titěrná očka srůstat pouze jednou polovinou dostupné plochy-kor když je ta plocha malá.Titěrná očka vkládám do T zářezu, pak je dosedací plocha čím jak největší.Očko se schová za kůru,kde je výšší vzdušná vlhkost a nevyschne.Odchlípnutá kůra se uzavře,a brání tak vniku nežádoucích sporulií.