Jedlý les

Dobrý deň, uvažujem nad myšlienkou založiť jedlý les. Mám na okraji záhrady niekoľko listnatých stromov, lipy, divé čerešne, liesky atť. chcela by som pred ne pokračovať vysadením jedlých stromov a krov. Čítala som niečo na nete, ale nemám s tým vôbec skúsenosti. Ak niekto vie, ako sa postupuje, príp. aké druhy stromov a kríkov sú vhodné, budem vďačná za každú radu.

Vlastní zkušenost nemám, něco jako jedlý les se teprve snažím stvořit ze staré zahrady. Hanča

Jedlé stromy v lese? Takové tam nejsou, kromě těch dvou co jste vyjmenovala, ještě byste snad mohla přidat maliny, ostružiny, borůvky. Jinak jedlé stromy rostou na zahradě, ne v lese a pak se jedlému lesu říká zahrada.

V princípe všetko v lese je jedlé, ale pre rôzne organizmy, nie celkom pre človeka :-)

Je to zaujímavá téma, sám som sa kedysi zaujímal o to, čo v lese je jedlé a čo nie. Prekvapujúce zistenie pre mňa bolo, že jedlých rastlín je veľmi veľa. Naši predkovia ich poznali, a najmä pred "vynálezom" poľnohospodárstva boli na nich existenčne závislí. Pravda, nemali vtedy "rozmaznané" jazýčky šľachtenými odrodami a upravovanými potravinami. Takže jedlého je toho dosť, ale pre súčasného človeka sú to pomerne "príkre" chute.

Možno by Ti mohli pomôcť informácie, ktoré zhromažďujú historici, archeológovia, etnografi... Na internete je informácií dosť. Pozri napr. na stránky rodolesie.sk, je tam v sekcii "Obživa" niekoľko článkov - napr. "Rastlinná strava našich predkov".

PeterNR

Tu je článok o "jedlom lese" tak si ho predstavujem aj ja, nie je to les doslova, treba o tom viac preštudovať, až potom to človek pochopí

V tom "jedlém lese", se ale pěstují stromy a byliny, které jsou typické pro zahradu, pro sad.  Proč to někdo nazývá lesem?

"Les je porost dřevin, v němž je vyvinuto stromové patro. Chápeme ho jako velmi složitý lesní ekosystém, tvořený složkou rostlinnou (fytocenóza), živočišnou (zoocenóza) a abiotickým prostředím (biotopem). Dle obecně přijímané lesnické definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje korun alespoň 25 %. " (wikipedie)

Pokud bude většina stromů jedlých (ať už listy, květy nebo plody), tak nevidím důvod, proč nepoužívat termín jedlý les.

Ideou jedlého lesa je vytvořit takové společenství bylin, keřů a stromů, které by dávalo maximum užitku při minimální námaze (v řekněme "dospělé fázi" - asi 10 let po vysazení). Samotné vysázení a "vychování" samozřejmě námahu vyžaduje (i když menší než "klasická" zahrada s trávníkem, tůjemi a okrasnými kultivary a jlavně jen po určitou dobu). Jedlý les by měl být druhově pestrý jak horizontálně, tak vertikálně, aby se v něm vytvořilo ideální mikroklima, které nebude ptřebovat ani závlahu, ani postřiky, ani vytrhávání plevele.

Na druhou stranu, jedlý les se v přírodě nikde nevyskytuje, ovšem jeho vytvoření přírodě i člověku prospívá víc než již zmiňované "klasické" zahrádky.

JV

Prostě proto, že zahrada má řád, vše je na záhoncích... Kdežto les - to je taková neupravená přírodní zahrada. Tak to chápu já.

Dobrý den, mám na zahradě něco podobného a taky to stále rozšiřuju. Pokud se rozhlédnu, co kolem mám: do jedlých stromů bych zařadila jeřáb moravský, oskeruši (to je taky druh jeřábu) jedlý kaštan, něco mezi stromem a velkým keřem je muchovník (amelanchier), hloh, dřín (cornus mas), rakytník a dále třeba růže svrasklá (rugosa), která kvete celé léto a mé velké jedlé šípky - tu taky teprve budu dosazovat. A určitě ještě plno jiných 

Jedlý les.Tak to je divný pojem, neco jako perníková chaloupka.Spíše by se dalo mluvit o lese stromů a keřů s jedlými plody.Tak jako běžný les by měl odpovídat druhovým složením podmínkám dané lokality, i výběr "jedlých" dřevin by měl být podle podmínek určitého místa.Tak jako v lese panují velmi složité ekologické vztahy, musíme tyto vztahy respektovat i při výsadbě našeho sadolesa.Mnoho druhů ovocných dřevin se hodí opravdu jen do sadu, byť ošetřovaného jen extenzivně.A v té "divočině",pokud chceme vývoj nechat na přírodě, musíme se těm přírodním zákonitostem podřídit už při zakládání takového porostu.Např.jedlý kaštan chce jiné podmínky, než dřín, R. rugosa v příznivých podmínkách dokáže skoro totéž, co bolševník... Navíc jedlé plody chutnají ptáčkům stejně jako nám a ti ptáčkové nás se sklizní věsžinou předejdou a pak sedí na větvičce a udělají píp a semínka jsou po celém sadolese a okolí a pokud porost nějak neudržujeme, což je někdy práce pro vraha, za několik let je z toho skoro neproniknutelný prales pramálo užitečný pro nás, i když pro ty ptáčky asi ano.Jo a v té ekologii lesa nebyly zmíněny houby.Z toho všeho plyne, že o tom je třeba napřed hodně vědět.