Zúrodnění písčité půdy

Jíl je poukázka na problém (jílů je fůra, s trochou smůly můžete svůj pozemek jílem naprosto znehodnotit), ideální je nechat navézt dobrou humózní ornici, obsahuje jak organické, tak anorganické součásti, přidáním kompostu nic nezkazíte. 

Dobré je určit alespoň orientačně typ půdy - obsah písku a jílu, jednoduchá , ale jen hrubě orientační je "válečková zkouška" - pokuste se v rukách vlhkou půdu formovat dop válečku- výrazně písčitá se rozpadá, půda s obsahem jílů  umožní vytvořit váleček, čím tenčí, tím větší je obsah jílů . Ideální je samozřejmě nechat udělat podrobný rozbor zeminy.

Trochu mne překvapil  Váš popis - Voda se drží na povrchu, znamená to, že máte  pod povrchem  i po zálivce sucho? Nebo  máte pocit, že voda proteče? To je důležitá informace.

S přidáváním jílu je to tak : přidáte trochu, nic se neděje, opět přidáte, zase OK, přidáte opět trochu a najednou chápete proč Jakub Krčín z Jelčan  prováděl  to co bychom dnes nazvali hydroizolací  vodního díla právě jílem. Jíl jako takový vytváří těžké půdy, které mají tendenci k dalšímu a dalšímu zhutňování.
Při vyšším zhutnění půdy se omezuje zejména půdní mezoedafon  (dešťovky, chvostoskoci, členovci aj.), kteří jsou spolutvůrci drobtovité struktury půdy - vytvářejí chodbičky, vylučují stabilizující látky pro tvorbu půdních drobtů. Tím zvyšují pórovitost a propustnost půdy pro vodu a vzduch. Mikroedafon, tvořený zástupci jednobuněčných organismů, především baktérií a prvoků, převážně patří mezi aerobní organismy. Jejich rozvoj je podmíněn nejen dostatečnou zásobou organických látek v půdě, ale i dobrou provzdušeností a vlhkostí. Půdní mikroedafon se podílí na důležitých procesech přeměn organických i minerálních látek, tj. humifikace, oxidace amoniaku, ale i železa, síry, manganu, rozkladu síranů, dusičnanů atd.

Biologicky činná půda je podmínkou intenzivního a vyváženého příjmu živin a jejich vysoké mobilizace rostlinami. Je zjištěno, že při nadměrném zhutnění půdy tj. při hodnotách objemové hmotnosti nad 1,6 g.cm-3 u středně těžkých půd se značně snižuje efektivnost hnojení, přičemž se zejména projevuje nedostatek dusíku.

Ze všech uvedených důvodů )Pokud si nejste skálopevně jist složením půdy) bych na Vašem místě nechal provést rozbor zeminy  a pak bych postupoval dál. Njedná se pouze o obsah písčité složky , ale i o Ph a obsah dalších minerálů. Podle rozboru můžete postupovat přesně a cíleně v zhodnocování půdy.

Neumím to napsat tak učeně, ale intuitivně si myslím totéž.

Je to jednoduché - nejprve určím typ půdy, pak postupuji dále. S pisčítými půdami je to tak, že jsou často jílo -písčité, tomu by odpovídala situace, kdy je na povrchu mokro a hlouběji sucho.

Obecně není přidávání jílů do půdy "naslepo", bez přesného určení typu půdy příliš šťastným řešením. Spíše bych volil rozbor a následně běžná, v podstatě konzervativní řešení.

PS. Moc Vás zdravím pane Vysloužile, měl jsem obavy, že Vaše příspěvky jsou ke smůle čtenářů umísťovány s nižší frekvencí.

Taky souhlasím.

Díky za reakci

Takovej nepravidelnej tlustej váleček uhnětu, ale snadno se to rozpadá (není to úplnej písek, ale nic moc), tak 20 čísel pod povrchem už je písek, který se ani uhnětat nedá. Ve skleníku je tenhle písek v podstatě všude, přidal jsem tam trochu koupeného substrátu a dost se to zlepšilo (je to vidět v porovnání růstu). Pokud vezmu suchou pudu do ruky, rozsype se mi mezi prsty, tro níže (vlhčí) aspoň trošku drží.

Srovnávám to s humózní půdou na chatě, růst je diametrálně odlišný (daleko lepší klíčivost, vše roste najednou - u mě to vschází dost různě, často mi kus řádku jaksi vynechá, hlavně cibule se nějak úplně připosrala... všechny rostliny na chatě jsou tak dvakrát větší).

A teď k tomu zalévání - po lehčím pokropení se dělají na povrchu kaluže (zejména tam, kde je to utuženější) a voda často stéká ze záhonů na cestičky, často se voda nedostane pod tak 2-3 cm pod povrch - možná ze tam postupně zteče, ale dlouho klouže a stéká po povrchu. Teď když přijdu po 2 dnech na zahradu (babička to snad 2x lehce pokropila), tak je tak do 5 a někde i do 10cm sucho a pak trochu vody, žížaly nic moc. Proti tomu na chatě stačí tak poloviční zálivka a půda se krásně nasákne a rostlinkám se daří.

No je to půda dost znehodnocená, že po smrti dědy se skončilo s kompostem, hnojením atd., takže se z ní tak 15 let jen bralo, já se to teď jal napravit:)

PH jsem zatím neměřil, rostou tu sedmikrásky, pampelišky, kokoška pastuší a řebříček např.

Takový rozbor je ale docela drahý, ne?

To jak to popisujete ukazuje že to opravdu není písčitá půda. Tam se naopak voda hodně snadno vsakuje.

Ale všechno ostatní ukazuje písčitou půdu, hlavně tak vypadá, myslím, že tohle je také malým vázáním vody a nebo to prostě blbě kropim. Já to pak přesně odpozoruju.

Mohla by to být i písčitá půda, na které se udělal "škraloup", protože nebylo okopáváno. Pak stačí 2x utlouct silným proudem vody a jsou problémy se vsáknutím... Chce to zalévat mírným proudem vody, jako deštíček dopadající shora tak dlouho, až se utvoří kaluže, dojet na konec zahrádky a znovu totéž. Pokud je půda hodně suchá, tak klidně ještě jednou. Ono u písku není tak důležité zalévat často, jako zalít pořádně do hloubky, aby se voda dostala ke kořínkům. Povrchová zálivka je k ničemu, z povrchu se voda odpaří a ke kořínkům se nedostane. Uvidíte, jak rostlinky poskočí!

Pokud máte "divnou" cibuli - máte ji přikrytou? Nedostala se vám tam květilka?

Pravda... slaba casta a povrchova zalievka dokonca sposobuje rast korenov hore a rychle vyschnutie rastlin ak sa zalievka vynecha. Preto je lespie zaliat vela a menej casto. Voda sa dostane hlboko kde sa rozrastie slusna korenova sustava. Paradoxne sa najintenzivnejsie zalievaju rastliny, ktore su inac suchomilne....ale v dlhych casovych intervaloch.

Máte pravdu, po zálivce se mi dělají kaluže, které pomalu prosakují, po větším zalití se ale voda nakonec dostane níže. Dobrá taktika bude nechat vodu prosáknout a zalít znovu aby se voda udržela v té vrstvě kde klíčí semena... S tou cibulí jsem to myslel tak, že mi velká část nevyrašila a to ji tam mám už možná i víc než měsíc Stejně zasetá na chatě už tak 14 dní roste.

I některá další semínka mi nevyrašila ale někde za to můžou podle mě ptáci Ale to už je na jinou diskuzi.