Zpusob hniti nadrcene vs nenadrcene travy
|
|
|
|
|
 |
 |
|
kreketuse - Stříbrný Zahrádkář (464) - 156.17 (?), 3.8.2011 10:05, zobrazeno: 14481x
Ahoj
Slysel sjem ze v prvnim pripade nemuze do kompostu vzduch a nadrcenka hnije anaerobne, ve vysledku uteceč do vzduchu vice cennych latek, ktere pri normalne pokosene trave zustavaji v humusu, nebot ten hnije aerobne. Je to pravda?
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
kreketuse - Stříbrný Zahrádkář (464) - 156.17 (?), 3.8.2011 11:42
diky, zajimave. Myslel jsem ze senu trva rozklad extremne dlouho. Vzdyt seno se na kupkach skladuje i nekolik let.
JInak jak se lisi vysledny produkt z aerobniho a anaerobniho kompostu? hadam ze jenom v tom ze z anaerobniho vznikne mene zeminy, kvuli vetsim ztratam... POkud k tomu znate nejakou literaturu ci odkaz urcite napiste.
|
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 65.50 (?), 3.8.2011 12:04
Jistě, suché seno v kupkách, po nichž stéká voda, lépe na konstrukci a zakrytých, vydrží roky. Ale vrstvičky sena na otevřeném kompostu, průběžně provrstvené se zbytky ovoce, zeleniny, odpadem z kuchyně a, zahrady tlejí před očima.
Složení jednotlivých produktů podle způsobu rozdkladu jsem nestudoval. Ale páchnoucí černá hmota je k hnojení už svou strukturou téměř nepoužitelná. Pokud bych ji získal, nechám ji znovu projít kompostem.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 152.34 (?), 3.8.2011 13:05
Kompostuji velká množství čerstvě posečené trávy. Od začátku se s malými odchylkami řídím knihou Kompostování a péče o půdu, vyd. Grada, autor Miroslav Kalina. Mám sice první vydání, ale určitě jedno další bylo. Knihu vřele doporučuji. Je srozumitelná a obsahuje části teoretické i naprosto praktické. Nevím ale, zda ji lze ještě dostat. V této knize se dočtete i o rozdílech ve složení kompostu a produktu hnití.
Kompostování sena (myslím tím větší množství slehlého sena, v řádu kubíků, najednou) mi nějak zvlášť snadno nejde. Seno totiž špatně drží vodu, takže se musí promíchat s něčím, co bude vlhkost stabilizovat (jílovitá zemina, bentonit...) a aby mohla proběhnout horká fáze zrání, při které se zničí semena, musí se dodat dusík (seno o něj již přišlo) a voda. Dusík lze dodat přimícháním čerstvě posekané trávy nebo přidáním močoviny nebo trochy granulovaného hnoje nebo jiného zdroje dusíku. Stébelnaté seno ze sečení kosou se mi kompostuje hůř než usušená řezanka ze sekačky. Po promíchání je kompost potřeba přehodit a v době sucha zalévat. Výsledný produkt je pak stejný jako z čerstvé trávy. Zuzana
|
|
 |
|
 |
 |
|
kreketuse - Stříbrný Zahrádkář (464) - 156.17 (?), 3.8.2011 20:16
perfekt, knihovny to maji.
takze pri suseni utece dusik...
|
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 65.50 (?), 4.8.2011 7:52
takze pri suseni utece dusik...
Taky je to pro mě novinka. Kudy a kam utíká?
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
konvalinka - Diamantový Zahrádkář (1285) - 143.17 (?), 4.8.2011 8:11
Jelikož mám posekané trávy sekačkou obrovské množství, stane se, že nechám hromadu vysypanou před kompostérem a než to tam někdo vyháže, je z toho mazlavý sajrajt Ano, normálně to tam pak vyházíme, akorát se to prosýpá něčím suchým.
Rozdíl mezi kompostem, co se rozkládá a kompostem - co hnije - je markantní! Rozkládající se kompost totiž nijak nezapáchá, spíš,,voní" takovou čerstvou hlínou. A to tam sypem veškeré zbytky z kuchyně 
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 147.16 (?), 10.8.2011 10:21
Při kompostování je údajně důležitý poměr uhlíku C a dusíku N (viz: zde). Uhlík je potřebný jako zdroj energie, dusík je třeba k tvorbě bílkovin. Optimální poměr uhlíku a dusíku v kompostu by měl být asi C: N=35:1.
Posečená tráva má poměr C: N=10:1(cca)……..zelená hmota
Větvičky, sláma atp má poměr C: N=100:1 (cca)…hnědá hmota.
Pokud převažuje zelená hmota, kompost zahnívá. Nasečená tráva slehne, dojde kyslík, tráva zčerná a je mazlavá. Pokud převažuje hnědá hmota (piliny), tak neprobíhá zase proces kompostování.
Zajímavé však je, že usušená tráva je zařazena mezi hmoty ne zelené, ale hnědé, podobně jako dřevěná kůra. Uhlík se musí nějak ztratit. Já přitom myslel, že usušením trávy se ztratí z ní pouze voda.
Uvažoval jsem také o rotačním kompostéru. Nejde mi však dohromady další doporučení při kompostování, že v horké fázi kompostování (teplota až 65°C) se nemá s hromadou hýbat, protože uteče tvořící se čpavek, který jinak v kompostové zemině zůstává. Horká fáze může trvat 4 týdny i více. Přitom výrobci rychlokompostérů doporučují jím otočit 1x za 2 dny. Tímto doporučením se připravíme o cenný dusík.
Jako nejlevnější řešení vidím, část trávy posušit a při kompostování míchat s čerstvě posečenou, nebo koupit drtič větví a míchat to s posekanou trávou. Zřejmě nechat drť nejdříve proschnout, ať není kompost přemokřen.
Teď ještě vytipovat vhodný drtič, protože jej chci nejen pro kompostování, ale i k mulčování. Mám tyto typy:
Hecht 624 – nožový, cca2400Kč
Hecht 625 – válcový, cca3300Kč
Hecht 6250 Box– válcový, cca 3800Kč, oproti předchozímu má navíc sběrný koš a zpětný chod
Florabest 2500W, 4,2cm, cena 3500 – prodává jej jen Lidl, a to jen někdy. Není jasná otázka pozáručního servisu.
Scheppach Biostar 2000, cena 3900Kč, nožový, šnekové podávání. Charakterizován jako malý mixér
Einhell 2500 LH – válcový, cena 4700Kč (vypadá podobně jako Gardena 2500 LH za 10 až 12 tis.)
A teď babo raď, který vybrat.
Zdraví Radek
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 152.34 (?), 10.8.2011 12:17
V rotačním kompostéru se bude průběh teplot v čase lišit od průběhu kompostování na volné hromadě (vše by mělo být rychlejší). Jako problém u téměr všech sofistikovanějších kompostérů ale vidím jejich objem, který je na větší zahradu nedostatečný. Na zkoušku jsem jeden rychlokompostér koupila a nepovažuji ho pro sebe za praktickou věc. Jinak je to s drtičem, o kterém uvažuju rok co rok, ale odrazuje mě jeho hlučnost. V každém případě bych ale dala přednost válcovému, ale nevím, zda je vhodný na mulčovací kůru. Já větve zatím lámu ručně nebo sekám. V kompostu se ty slabší rozloží a silnější recykluju a používám k zaočkování nového kompostu.
Pokud jde o sušení přidávaných štěpků, myslím si, že není potřeba. Kompost s výrazným podílem trávy má během pár dnů vody spíš nedostatek. Voda se totiž se zahříváním kompostu, které je u trávy někdy bouřlivé, odpařuje a kompost může úplně vyschnout. Ve dřevnatých součástech se alespoň část vody uchová. Výhodné je do kompostu přidávat zeminu, která také vodu udrží - stačí pár lopat. Zuzana
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|