Vypalování trávy



Věra Hýlová - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 81.95 (?)
27.2.2008 19:21

Měla bych jeden malý nepřímý argument proti vypalování trávy a týká se právě využívání živin. V popelu zkoncentrované minerální soli, hlavně alkálie, zůstávají (uhlík a většina dusíku je ovšem pryč), jenže víceméně v rozpustné podobě, první déšť je spláchne, zvlášť pokud v půdě není dostatek humusu, který dokáže mnoho živin i minerálních sorbovat, tedy zachytit. Takže v lesích po těžbě už se hromadně moc nepálí, jedině kůra a silnější nezpracovatelné zbytky napadené kůrovci. Naopak doporučuje se  klestí natahat na hromady nebo valy, které nebrání při zalesňování, a nechat POMALU rozkládat a uvolňovat živiny, zastíněná půda lépe zadržuje vláhu, nesplachuje jí déšť, nezarůstá maliním a jiným plevelem a paradoxně se i lépe daří sazenicím stromků. Zvlášť v horských oblastech s vysokým úhrnem srážek a na svažitých pozemcích je tento postup nesrovnatelně efektivnější, než klasické plošné pálení veškeré zbylé organické hmoty.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18317) - 77.39 (?), 27.2.2008 20:07

Kdepak, pane Vítku, informací nemáte kusé, máte jich mnoho, ale používáte je vytržené z kontextu.
  Je teoreticky možné, že v někde v horách může být stará tráva poskládána  tak, že zadrží méně vody než  hladká stráň (kdo by ji tam ale pálil), ale 99% ostatních ploch zadržuje vodu lépe s vegetací a humusem.
    Ano, oxidy dusíku se skutečně mohou s deštěm navrátit do půdy. Díky jim jsou nyní lesy v Beskydech a Krušných horách v kalamitním stavu.
    Existuje bezorebné způsob pěstování, v naších podmínkách jen výjimečně použitelný. Tvrdit ale, že tím pádem je orba  zbytečné zlo, to je přitažené za vlasy.
    Tráva v přírodě, díky přirozeným koloběhům,  zachovává rovnováhu živin.
Trávníkům kolem lidských obydlí, z více důvodů, ale živiny, včetně dusíku, ubývají. Proto se taky přihnojují.

                     
Věra Hýlová - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 81.95 (?), 27.2.2008 19:21

Měla bych jeden malý nepřímý argument proti vypalování trávy a týká se právě využívání živin. V popelu zkoncentrované minerální soli, hlavně alkálie, zůstávají (uhlík a většina dusíku je ovšem pryč), jenže víceméně v rozpustné podobě, první déšť je spláchne, zvlášť pokud v půdě není dostatek humusu, který dokáže mnoho živin i minerálních sorbovat, tedy zachytit. Takže v lesích po těžbě už se hromadně moc nepálí, jedině kůra a silnější nezpracovatelné zbytky napadené kůrovci. Naopak doporučuje se  klestí natahat na hromady nebo valy, které nebrání při zalesňování, a nechat POMALU rozkládat a uvolňovat živiny, zastíněná půda lépe zadržuje vláhu, nesplachuje jí déšť, nezarůstá maliním a jiným plevelem a paradoxně se i lépe daří sazenicím stromků. Zvlášť v horských oblastech s vysokým úhrnem srážek a na svažitých pozemcích je tento postup nesrovnatelně efektivnější, než klasické plošné pálení veškeré zbylé organické hmoty.

                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 19:47

No tak tady bude ta půdoochraná zunkce převažovat. Slyšel jsem, že dřevo má nevhodný poměr C:N. Tím pádem není vhodné ke kompostování. Ti rozkladači potřebují někde sehnat dusík, aby mohli rozkládat. Proto je nevhodné zaorávání slámy a pilin bez pořádné dávky močoviny. Mikroorganismy si jinak stáhnou všechen N do sebe a v té minerální formě dostupné pro rostliny nic není.

Také jsem slyšel, že s rostoucími emisemi oxidů dusíku je dešťová voda hnojivá a projevuje se to na horách, kde nejsou smrčky na takovou dávku zvyklí a špatně vyzrávají.

Jsou to jen mé názory, žádná dogmata

                     
host - 86.78 (?), 27.2.2008 23:26

Co k tomu říci? Děkuji všem zapříspěvky a snahu vyjasnit problém, přesto jsem v podstatě nakloněn nejjednoduššímu řešení //, takže mi držte palce nebo v horším případě nezazlívejte určitou pohodlnost, nakonec ta letitá tráva zůstáva pouze na mě.

P.S. Slibuji, že se nenechám zpopelnit!

                     
host - 151.203 (?), 27.2.2008 23:38

V tomto počasí se jen modlete abyste se nedostal do drápků ČIŽP. Pokuta od hasičů za vypalování trávy v rovině až 50 tisíc korun by mohla být proti tomu jen malé kapesné.

                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 23:41

A jéje, doufám že jsem k tomu nepřispěl. Já jen nechtěl, aby to vyznělo tak jednoznačně černobíle.

Doufám, že si uvědomujete, že se chystáte spáchat trestný čin, který je velmi průhledný. Pokud se vám to vymkne z ruky, můžete napáchat mnoho škod.

                     
host - 151.203 (?), 27.2.2008 23:35

S tím zaoráváním slámy a pilin je to trochu jinak. První rok úroda poklesne. ale potom se v půdě vytvoří dostatek mokroorganismů, které urychlí rozklad biomasy. A tím se zvyšuje kvalita  půdy, procenta humusu v půdě apod.

                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 23:53

A kde vezmou ty mikroorganizmy dusík?

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18317) - 85.27 (?), 28.2.2008 6:53

Dusík dodá zemědělec. To je velmi snadné. Zato zlepšení struktury půdy a zvýšení obsah humusu v ní je k nezaplacení.

                     
host - 253.16 (?), 28.2.2008 10:48
Mikroby ziskaju prirodzene dusik z mrtvych rastlin a zivocichov, a vyluckov zivocichov a z dazdov. Niektore aj zo vzduchu. Prvotne mineraly dusika vznikaju tak, ze v atmosfere vznikaju oxidy a s vodou dusicnanove aniony. Myslim, ze amoniak sa bud fotochemicky rychlo rozklada alebo unika do vyssich vrstiev atmosfery.
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Filtrace kohoutkové vody13.6.2025
Filtrace kohoutkové vody12.6.2025
Napojení na novou kanalizaci11.6.2025
Filtrace kohoutkové vody11.6.2025
Napojení na novou kanalizaci10.6.2025
Napojení na novou kanalizaci10.6.2025
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2025
DŮMACHALUPA.cz
statistika