Vypalování trávy



host - 76.241 (?)
27.2.2008 15:25

Nechapem, o com sa tu este bavime.

To, ze sa v minulosti vypalovala trava, ked nebola adekvatna technologia vramci ekonomickych moznosti, v minulosti, niekto tu spominal Japonsko pred 1000 rokmi, ked ludia hladovali a ziskanie urodnej pody bola mozno otazka zivota a smrti. Vtedy neboli traktory, technologie, stroje co by to pomohli ludom vyriesit. Pisete niektori, ako je prirodzene, ze za burky vznikaju poziare. Ano, aj zemetrasenie, lava a tony popola zo sopiek, to vsetko je katastrofa, ale povedzme ze prirodzene sa vyskytujuca na nasej planete. Par takych katastrof uz sposobilo vyhladenie vysekeho percenta druhov. Ale bola by blbost ludi, aby si zasvinovali prostredie dymom, ked nemusia, len preto, ze je "prirodzene", ze sa dymi aj niekedy pri poziari, co vznikol PRIRODZENE pri burke.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 76.241 (?), 27.2.2008 15:25

Nechapem, o com sa tu este bavime.

To, ze sa v minulosti vypalovala trava, ked nebola adekvatna technologia vramci ekonomickych moznosti, v minulosti, niekto tu spominal Japonsko pred 1000 rokmi, ked ludia hladovali a ziskanie urodnej pody bola mozno otazka zivota a smrti. Vtedy neboli traktory, technologie, stroje co by to pomohli ludom vyriesit. Pisete niektori, ako je prirodzene, ze za burky vznikaju poziare. Ano, aj zemetrasenie, lava a tony popola zo sopiek, to vsetko je katastrofa, ale povedzme ze prirodzene sa vyskytujuca na nasej planete. Par takych katastrof uz sposobilo vyhladenie vysekeho percenta druhov. Ale bola by blbost ludi, aby si zasvinovali prostredie dymom, ked nemusia, len preto, ze je "prirodzene", ze sa dymi aj niekedy pri poziari, co vznikol PRIRODZENE pri burke.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18313) - 85.27 (?), 27.2.2008 15:40

Ano, rostliny poutající pomocí bakterií dusík v půdě existují. Nevím, jestli obrovská řada, znám jen jeteloviny a luskoviny. Trávník to ale není.  Po rozložení zůstává dusík v půdě, ale po spálení nikoli. Pak je tu ještě funkce humusu a koloidů v kompostu, ty žádný popílek nenahradí.
Máte pravdu, nechme toho, bavme se tak, ať se něco dozvíme

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 153.130 (?), 27.2.2008 15:51

Já jsem se třeba při tomto plácání něco dověděl a něco se mi ujasnilo a ještě jsem se pobavil, takže pro mne to bylo přínosem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 15:56

Řekl bych, že v travním drnu je dostatek humusu. Tráva má husté kořeny, které mají omezenou životnost.

Ideální pro návrat aspoň některých živin by byla pastva.  Jinak i při kompostování vám také spousta dusíku unikne do vzduchu. Tomu nelze zabránit. Jak si myslíte, že se v trávníku ten organický dusík udrží, když je velmi pohyblivý (snadnoí se vyplavuje a při mineralizaci často uniká do vzduchu)

Vítek

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 16:02

Teda měl jsem na mysli že není možné, aby byly jen konzumenti organického dusíku když nejsou producenti. Mikroorganismy (mimo sinic) většinou jen N udržují (biologická sorpce) ale nic neprodukují

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18313) - 85.27 (?), 27.2.2008 16:16

Myslím, že producenti organického dusíku jsou - hlístkovité bakterie na kořenech některých rostlin, jak o nich hovořil pan Stanislaw. Poutají jej ze vzduchu. Podle mě to ale nemá zásadní význam, dusík se hlavně udržuje, jak píšete,  koloběhem. Rozklad organické hmoty v něm hraje roli pozitivní, toxické kysličníky dusíku v ovzduší (z exhalací) negativní.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18313) - 85.27 (?), 27.2.2008 16:06

 Nevím, jsou-li v naší zemi lokality s takovým dostatkem humusu, že by dalšího nebylo třeba.
   Spousta dusíku při kompostování do vzduchu nejspíš neunikne, ona ho tam až taková spousta není. Kompost není močůvka.
    Ano dusík je velmi pohyblivý, jeho mineralizace ovšem probíhá v kompostu pomalu, takže jej rostliny stihnou odebírat. Jo s takovým ledkem, to je jiná káva. Ten uniká snadno, řekl bych ale spíš do spodních vod než do vzduchu. Pokud jej současně nemícháte s páleným vápnem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 18.51 (?), 27.2.2008 16:43

Vypalování především nepříznivě ovlivňuje složení travních porostů a zvýhodňuje plevel včetně mechu. Oheň totiž poškozuje především kulturní druhy trav, které z větší části přezimují v zeleném stavu. Proto čím je travní porost kvalitnější, tím větší škody vypalování způsobí. Mechy obsahují vždy podstatně více vody než ostatní rostliny, takže jsou jen slabě poškozeny, nikoliv zničeny. Dále opakovaným vypalováním stařiny ochuzujeme půda o humus a dusík, likvidujeme mnoho užitečného hmyzu, který přezimuje v trávníku (třeba čmeláci) a ničíme přirozené úkryty a hnízdiště pro ptactvo. Už ani nehovořím o takové samozřejmosti jakou je nebezpečí požárů. Stejným zlozvykem je pálení shrabků (listí, zbytků trávy) a ořezaných větví stromů.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 19:07

Otázka je čemu říkáte kulturní traviny. Pokud máte namysli kostřavu, jílek ap., tak ty v dlouho nesekaném stařinou zarostlémtrávníku stejně nejsou, protož na tento typ konkurence nejsou stavěné.

Představte si třeba travnaté svahy v horách. Několik let nepasené. Díky silné vrstvě stařiny zde dochází k doškovému efektu. To znamená, že když přijde bouřka, téměř nic se nevsákne, steče to do údolí a je povodeň. Jak byste tuto situaci řešil.

Rostliny poutající dusík znám. Docela mě překvapuje pane Vysloužile, že víte jen o bobovitých. Jako ovocnář byste mohl tušit i o tom, že tuto vlastnost má třeba i líska a jsou i jiné rostliny a jiné mechanizmy než hlískové bakterie. Mě ale zajímá, jaktože v běžném trávníku, který není hnojen a nerostou tam žádné leguminózy dusík neubívá. Logicky jsou v takovém trávníku jen konzumenti. Nehledě k tomu, že živočichové pojídající rostliny absorbují dusík do svého těla. Logicky by tedy měl z takového porostu dusík ubívat. Jsou tu sice mechanizmy, které ho mají udržet, ale vždycky něco odejde.

Dále bych měl takovou poznámku, že oxidy dusíku mohou být ze vzduchu strhnuty s deštěm a opět rostliny pohnojit.

Neříkám, že nemáme svítit žárovkama. Jen doporučuji udělat si test jaký kdo má ekologickou stopu, zamyslet se jestli vše co děláme si můžem nějak morálně ospravedlnit.

No a k té orbě. Jsou i lidé, kteří zastávají názor, že orat by se nemělo (tzv. bezorební systémy hospodaření) Takže teoreticky lze říct, že nemusím orat, ani vypalovat, protože obje tyto operace jsou násilí na přírodě.

Ano elektrárny jsou odsířené, ale produkce CO2 které bylo vtřetihorách bezpečně uloženo povede k tomu, že tu brzy budeme mít atmosféru jako vtěch třetihorách. Bezpečně uložený CO2 je v případě, že se biologický materiál dostane do anaerobního prostředí, kde nemůže být rozložen. To si myslím, že není případ humusu.

Doufám, že jsem moc lidí nenaštval. Mám jen kusé informace, tak nic z toho co tvrdím neberte jako dogma.

Vítek

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 180.133 (?), 27.2.2008 19:09

Jo a ty mechy mají tak rády vápník a draslík? V čem tkví jejich zvýhodnění.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?13.6.2024
Kouří do místnosti10.6.2024
Traverzy IPE5.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?1.6.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika