Kalifornské žížaly

Chtěl bych založit vermikompostování, ale ne v umělém kompostéru, ale na zahradě. Mám k dispozici ohradu 200x200cm, přehrazenou napůl.

A )  Domnívám se, že jednu polovinu bych postupně plnil sekanou trávou, veškerou zelenou hmotou ze zahrady, kuchyňským odpadem a v listopadu završil listím z jabloní a třešní.  Takto by ta hmota přezimovala  - a někdy v březnu že bych koupil   větší dávku  (okolo 8.000 žížal kalifornských) a nasaditl bych je na dno této již chladné kompostovací hmoty. Přikryl tmavou netkanou textilií    a   vlhčil...

B )   Další rok pak že bych stejně postupoval v té druhé polovině kompostéru, postupně vršil  rozsekanou trávu, (ta by prošla horkou fází, aniž by zasáhla či ovlivnila tu pevní půlku kompostéru, kde žížalky již vše od předešléjop cyklu zpravovaly)   a byla by připravena přijmout násadu žížal zase další březen/duben...

A od jara bych už mohl   odebírat naturhumus  žížalek   z té první půlky,  kterou jsem nazval    A)

Může to tak fungovat?

Děkuji předem.   Ing. Měch Čestmír, Praha 6,  Anastázova 16/8 169 00 Praha Břevnov

mail     mechovi.cm@seznam.cz        mobil 603 319 642

Dobry den, rad bych zazadal nekoho o radu, jak se pestuji zizaly... Predem diky za odpoved... Trojan38@seznam.cz

Snadněji se chová vzácnější žížala hnojní, která je s žížalou kalifornskou příbuzná, je ale právě mnohem odolnější. Žížala kalifornská totiž hyne při kontaktu s obyčejnou hlínou obsahující úlomky kamínků, ty jí odírají a poškozují trávicí trakt. Proto musí být chována pouze v hlídaném od okolní půdy izolovaném prostředí. Naopak žížala hnojní přežije i v obyčejné půdě a jakmile se objeví organický substrát v podobě hnoje nebo kompostu, bleskově se namnoží. Po zpracování této hmoty se pak část populace nějaký čas pohybuje v okolní půdě a hledá další příležitost. Prodává se často v rybářských e-shopech. Podobně se chová baculatější a trochu méně výkonná Dendrobaena veneta. Rychlost zpracování odpadu má ale stále nesrovnatelnou s pomalými klasickými druhy. Dendrobaena se dá sehnat v rybářských potřebách, kde mívají ostatně i žížalu kalifornskou.

Na rozdíl od žížaly kalifornské vám v zimě neuhynou, mají zachovaný přezimovací instinkt a vydrží nižší teploty.

Ještě bych se rada zeptala,jesli je možné dát do kompostu kukuřičnou silaž,výlisky z jablek atd.Ještě bych vás chtěla poprosit jestli byste mi napsali jak(nebo v jakém poradí)co dát do kompostu nejdřív ,co pak atd.Děkuji Andrea

Děkuji za konstruktivní příspěvek. Nejsem odborníkem na chov žížal, Krabičku kalifornek jsem zamíchal do kompostu a dál jsem se o ně nestaral. Trochu podrobněji než dřív se možná starám o kompost jako takový. A jistě nejen já. Dřív jsme neměli drtič, neprolévali kompost výluhem, nezakládali jej na vzdušném podloží a nepoužívali kompostéry. Toto všechno kvalitě biologicky vytvořeného substrátu bezpochyby napomáhá. Každý správně založený, odpadem soustavně přikrmovaný a pravidelně provlhčovaný kompost je plný červených drobných žížal. Neumím posoudit, o kolik se liší takovýto kompost od substrátu vytvořeného stejně, jen s jinými žížalami.
  Osobně si myslím, že je to podobné, jako když zakvasíme víno  ušlechtilými kvasinkami a porovnáme s vínem  přirozeně zkvašeným z nemytých hroznů. Rozdíl by tam nějaký být měl, k čemu jinak ty ušlechtilé kmeny, že? Budeme-li další roky zakvašovat víno stočenými kvasinkami (matkou) z loňského, rozdíly se začnou postupně stírat. A podobně to asi bude s těmi žížalami. Ale netvrdím to, mohu se samozřejmě mýlit
    V jednom jsem ovšem kalifornským žížalám vděčný. Naučily amatérské zahradníky odpovědně nakládat s odpadem a správně  kompostovat.