Jarní NPK na sníh teď?

Zdravím, před časem jsem tu četla že jarní všeobecné hnohení je dobré takzvaně na sníh, že se při oblevě lépe dostane do půdy. Článek už nemůžu najít, proto dotaz - je to pravda? Dělá to tak někdo? S NPK nebo cereritem? Nebo se to dělá při vápnění? Stačí jednoduše rozházet na sníh, když teď hlásí pár dní oblevu? Jak s načasováním, je to teď akorát aby se to netlouklo s cíleným přihnojením např. jahod, rybízů až se rozjede vegetace?

děkuj

Sáša

Místo NPK je vhodnější např. Cererit. Neobsahuje chlor (chlorid draselný, ale síran draselný) a obsahuje stopové prvky. Chlorid draselný, a jako znečištěnina chlorid sodný, nemají plodiny většinou rády. Dusík N rostliny využijí rychle a ztráty jsou taky rychlé. P a K pomaleji. Hnojím až v půli března, aby byly ztráty dusíku co nejmenší. Ovoce hnojím takhle jen jednou. Jahody pak malinko i po sklizni.

Jestli je pod sněhem zamrzlá zem, určitě ne.Pokud máte v půdě dostatek humusu a hnojíte pro danou kulturu doporučenou dávkou hnojiva, nebo dokonce podle obsahu živin v půdě, pak není důvod strašit informací o ztrátách živin, ani pokud jde o dusík. Doporučení zpravidla říká tři týdny před setím. Ono se nic nestane ani když hnojíte v době výsevu. Ale hnojivo se nesmí dostat do moc velké blízkosti vysetých semen.Na písčitých půdách s nízkým obsahem humusu a jílovitých částic je to i lepší. A co budete hnojit, když cíleně na kultury vyrazíte až později? Není to zbytečný luxus? V zahradě používejte spíše Cererit. Bohužel Cererit není chráněný vzor a ani jeho složení není patentované. Pokud hnojíte Cererity určenými na jahody, rybízy a další, podívejte se, v jaké formě je draslík. Podle etikety v nich nejsou stopové prvky, takže ani forma draslíku nemusí být totožná.      

ono to je celé takové rozporuplné. Například říká se "na sníh", ale prakticky se provádí těsně po sejití hlavní sněhové pokrývky. Další věcí je, že ne každé NPK má složení pro toto předjarní hnojení. A pokud je to na vlastní zahrádce, tak při znalosti potřeb/deficitů zásob hnijiv v půdě je lepší hnojit odděleně. Například takový draslík v chloridové formě by měl do půdy přijít od podzimní přípravy půdy do posledního sněhu proto, aby se do začátku vgetace pomocí iontových výměn uvolnil a odvětral chlór. Pokud je draslík v uhličitanové formě (popel ze spálené biomasy, dřeva apod.) je právě výhodný poprášit na poslední sníh. Draslík v síranové formě je sice nejdražší, ale pro rostliny nejlépe využitelný a ten by měl k nim přijít až s přípravou na výsadbu (Cererit při urovnání záhonů hráběmi). Obdobně lze vyjmenovat formy a doby pro ostatní živiny (N, P, S, Mg., Ca atd.). Nyance pak jsou i dle kultury a plodiny, jinak to bude pro drobné ovoce, jinak pro stromy a jinak v zelinářské sekci.

SfK.

Jediné, co sypu na sníh při oblevě, je prachové vápno. Vodou se vyhasí na hydroxid a je tak účinnější proti kyselosti půdy. Rozsypané vápno nasucho jenom zvlhne a zkarbonizuje vzdušným CO2, takže alkalizující účinek je slabší.