|
Jak zlepšit těžkou půdu?
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | < 6, 7, 8, 9, 10 >
|
|
|
|
Tom - (34) - 53.101 (?), 2.1.2016 23:16
Na vylehčení půdy: písek nebo mletou horninu?
Chtěl bych část záhonů trochu vylehčit písčitou složkou. Zajel bych si do pískovny nebo kamenolomu pro nejjemnější frakci 0/2 - buď písku nebo horniny, písek za 212 Kč, hornina 139 Kč za tunu. Řeším otázku, zda spíš silikát (písek), nebo na draslík a další kationty bohatou vyvřelou horninu (syenit). Hornina navíc obsahuje více prachové frakce. V zahraniční literatuře se často doporučuje obohacovat půdu horninovou moučkou, u nás se toto neřeší (možná proto, že to zatím nikdo marketingově neprotlačuje ).
Jaký na to máte názor? Jediné riziko té horniny vidím ve větším obsahu těžkých kovů, ale spíš půjde o zanedbatelnou věc. Jinak samozřejmě půdu vylehčuju hlavně organikou... Díky.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 223.242 (?), 3.1.2016 1:32
Záleží na způsobu využití pozemku. Pro zelinářskou zahradu bych volil kamenné výsivky a pro trávník zase křemenný písek.
Prachová frakce nejlépe spolupůsobí s organikou na vznik porézních hrudek s vysokou sorpční schopností na dostupné živiny (zejména proti vyplavování N)
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 223.242 (?), 3.1.2016 23:26
U trávníku neprovádíte kultivaci a tudíž zpracováním půdy nemůžete ovlivnit strukturu půdy. Křemičitý písek (a jiný inertní materiál) vytváří pevný skelet, který se při absenci kultivace neutužuje a k udržení propustnosti stačí prostý cyklus vegetační obnovy trávníku (růst a odumírání kořenového systému).
V případě kultivovaných půd je důležitější prachová složka (0,1 mm) a nikoliv písková (1 mm a větší). Dále pak draslík a další prvky vznikající přeměnou živců spolu s humusem a kultivací vytvářejí pěnovou strukturu s výborným výměnným komplexem. Pórovitost takto vypadá jako když máte blok z Ytongu či pemzy. Póry jsou mnohem širší než mezizrnné mezery. Jenže jako prachový sníh se může změnit v utažený firn, tak i při absenci kultivace se takto vylehčená půda stane opět "slitým blátem". Taky musíte počítat s tím, že pokud z kamenné moučky budou spotřebovány některé prvky jako živiny, musíte je opakovaně do takto kultivované půdy dodávat. Navíc oproti neutrálnímu SiO2 musíte u živců hlídat pH a případně jej upravit vápněním × síranem amonným.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 15.90 (?), 4.1.2016 9:47
Hezky řečeno, ale v praxi možná obtížněji použitelné.
Chybí mi tu informace, že k vylehčení a zúrodnění půdy je potřeba - krom písku, kamenné moučky, vápna, křemene, síranu taky obohacení o humusotvornou organickou hmotu. Tedy kompost, substrát, rašelinu, hnůj, separát z bioplynek, aj.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Tom - (34) - 205.77 (?), 4.1.2016 10:03
To je v pořádku, my jsme diskutovali jen ten minerál, ve svém prvním dotazu jsem ujišťoval "jinak samozřejmě půdu vylehčuju hlavně organikou" :-) Jinak k té organice, velmi se mi osvědčilo lipové/jasanové/olšové listí, jednoduše zaryté na podzim do záhonu, čili bez kompostování – se svým nízkým C: N poměrem se krásně rozloží a na struktuře půdy je to rychle znát. Tom
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.226 (?), 8.1.2016 7:49
Rozhodně dá míň práce listí rovnou zarýt, než ho kompostovat. Sice je větší objem a zarývání dá trochu víc práce, ale pokud ho budete nosit (vozit, tahat...) na kompost, přehazovat a následně vozit na záhon bude to rozhodně víc práce. EM
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tom - (34) - 205.77 (?), 8.1.2016 9:26
To kompostování je ale krok, který má další pozitivní efekty. Organickou hmotu stabilizuje, přítomný dusík se tranformuje do komplexních forem, čímž se zabrání – při pouhém zarytí – jeho rychlému uvolnění do půdy a následně do vody či atmosféry. Ovšem protože je listí většiny dřevin materiálem na dusík chudým (neplatí pro tu olši, asi akát, lípu, jasan), v kompostu se vyšší poměr C: N sníží – vylepší, zatímco v půdě může takové listí zprvu poutat dusík, který v tu dobu chceme mít pro rostliny.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | < 6, 7, 8, 9, 10 >
|
|
|
Geniální nápady na police do koupelny pro dokonalý pořádek
Nezáleží na tom, jak malá je vaše koupelna, každá koupelna potřebuje vyhrazený kus nábytku na ručník...
3 důvody, proč si do zahrady přidat ptačí lázeň nebo fontánu
Vodní prvek je pro vaši zahradu stejně důležitý jako půda a slunce. Co kdybyste do své zahrady mohli...
7 způsobů, jak zvětšit malou zahradu
Podívejme se, jak zvětšit malou zahradu. Zelená barva je mnohem silnější, než si myslíte. Je spojová...
Výjimečné rostliny, které nemusíte téměř nikdy zalévat!
Pokud žijete v suché oblasti nebo se chcete podílet na ochraně životního prostředí vysazením zahrady...
10 úžasných bylinek, které můžete stříhat a budou se vám vracet
Trvalky jsou vynikajícím způsobem, jak si udržet zásoby čerstvých bylinek, aniž byste museli každou ...
|
|
|
|