1. Aerobní perioda (opak fotosyntézy)
Ano, to je jeden z nejčastějších biochemických pochodů v přírodě, česky se dá nazvat dýchání, podobným procesem je i hoření.
Po spotřebování veškerého volného kyslíku aerobní bakterie hynou nebo se přestanou množit a pracovat.
To je samozřejmě možné jen v uzavřeném prostoru, běžně je nabídka volného kyslíku nekonečná. Obvykle proces končí spotřebováním substrátu (cukru).
2. Anaerobní perioda (snižování pH, anaerobní fermentace)
CUKR → KYSELINA MLÉČNÁ + ENERGIE/TEPLO
Vznikající kyselina mléčná částečně štěpí bílkoviny na peptidy příp. i aminokyseliny a polysacharidy štěpí na jednodušší cukry. Působí i na další látky obsažené v biomase (např. lignin, skořápky od vajec, drobné kosti).
Jde o známé mléčné kvašení. V praxi hojně využívané při výrobě kvašených okurek, kysaného zelí, siláže. To štěpení cukrů a bílkovin kyselinou mléčnou bude hodně okrajové. Kyselina mléčná vzniklá mléčným kvašením se naopak využívá ke konzervaci potravin a krmiv, tedy se stará, aby ke štěpení a rozkladu bílkovin a polysacharidů pokud možno nedocházelo. V praxi to vidíme třeba u kysaného zelí - pokud není chráněno kyselinou mléčnou (ponořené v nálevu) a netěsní víko zeláku, začne se rozkládat - změkne a smrdí.
Pro kompostovací praxi může mít význam fakt, že anaerobní fermentace je energeticky méně efektivní, tedy uvolňuje méně energie (tepla), tedy dochází k menšímu úbytku hmoty. Vzniklé produkty (kyselina mléčná a pyrohroznová u glykolýzy) jsou ovšem ještě energeticky dost bohaté a při dalším rozkladu energii uvolní. Nicméně rozklad biomasy nelze zjednodušit na pouhý metabolizmus cukrů.
Co by mě zajímalo, jaký chemický proces probíhá v čerstvě posečené trávě. Je-li kompostované za nepřístupu vzduchu (ve slehlé hromadě), vzniká černá mazlavá páchnoucí hmota, živinami asi bohatá, ale těžko použitelná.
