Pro PP: Zatím jsme jen mírně pokročilí, takže vám to tady nikdo neobjasní přesně. Ale nejde o hnití. Píšou, že použité bakterie hnití znemožňují. Nenašel jsem však seznam těch použitých bakterií. Mně ten proces připomíná spíš zažívací trakt býložravců, fermentaci zelí, mléka, některé typy silážování apod. Fermentované potraviny jsou lépe stravitelné nebo jinak využitelné. Štěpení fermentovaného odpadu je jednodušší a může probíhat i zcela jinými postupy s pomocí jiných mikroorganismů. Organická hmota umožní mimo jiné i dočasné zachycení sloučenin dusíku ve formě organických látek (např. aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, aminy...) V půdě by mělo být zachyceno ve formě organických látek více než 98% vázaného dusíku. Dusičnan amonný v písku by se po dešti mohl ztratit.
Pokud jde o zabránění přetlaku, není to úplně těsné. Tvoří se určité množství CO2, který zvolna odchází. Současně chrání povrch odpadu před vnikáním vzduchu. Tvoří se i organické kyseliny, které také brání hnití.
