Já myslím, že velmi důležité pro kompost je mít čas a být v klidu. Mně trvá vyrobení kompostu tři roky, než skutečně zmineralizuje.

Důležité je každý rok přeházení, proto jsem opustil koje, bedny apod. a kompost mám jako dlouhou 10 m nudli cca 1 m širokou a 60-70 cm vysokou, prostě hrob, ale dlouhej. Mám naštěstí velkou zahradu.

Kompost mám majoritně sekanou trávu, už jsem prošel i fázemi hnilobné smradlavé černé napůl zesilážované trávy apod ono to nakonec ale dopadne dobře. Dobrá rada je, posekat viz výše již uvedeno trávu a alespoň část jí napůl nasušit jako jakési poloseno a střídat s úplně čerstvou posekanou trávou, pak to nehnije, ale hezky tleje.

Když to smrdí a je to horké, jak krávě pod nohama (zadníma), to je dobře,  vlastně se částečně v kompostu děje to co krávě v zadku a má to stejný milý zápach jak ve stáji, jen kráva to prostě umí rychleji a výrazně kvalitněji.

Přidávám trochu hlíny, záměrně říkám hlíny, ne zeminy, tu nemám a starého kompostu a jednou za rok přehazuji. Piliny od cirkulárky, hobliny, větve nedrtím a nedávám, za tři roky ani štěpka najemno v kompostu nezetlí a větve, ty ani náhodou. Když nevím roupama co, jedu v zimě na hráz a nahrabu pod silnicí dubové listí, to je panečku materiál a přidávám do trávy, tedy navrch.

Jinak vše od šlupek z buřtů po šupiny z kapra, neřeším jestli jsou semínka plevelů v kompostu, to jsou takové teoretické rady. Nedávám jen košťály z brukvovitých a listí z kadeřavých broskví, to pálím v kotli.

 Alfa a omega je klídek a čas, každoroční přeházení a v létě někdy, ale opravdu jen někdy poleju vodou.

Dělat kompost, to je lepší, než rybaření, dá se u něj taky v klidu přemýšlet.