Ahoj,
tedy na první pokus si do kastrolu napuťte vodu, nechte na sporáku v kastrolu vytvořit lehkou páru, přiklopte poklicí a nechteji zahřát třeba na 80°C(tedy cca třeba pět minut). Poklici sejměte a ihned položte na kuchyňskou desku. Vyčkejte deset vteřin, a skuzte poklici odtrhnout. Ano, správně poklice drží, To je dáno fyzikou vody, to nemá cenu rozebírat, že... Takže máme poklici přisátou ke kuchdesce, ale protože ona deska a stejně tak poklice (s rantlem, pro hnidopichy) není ideálně rovná, slyšíme syčení okolního vzduchu, jak vyplňuje prázdný prostor, vzniklý chladnutím "přicvaknutého" vzduchu, potažmo chladnoucí poklice, tedy vzduch je nasáván pod poklici do doby, než poklice vychladne a je možno jí úplně normálně sejmout z kuchdesky. Kdyby byla poklice i kuchdeska ideálně rovné, nebo dokázali bychom vyplnit mezery zevnitř tak, aby bylo "spojení" ideálně těsné, dokázali bychom s tou kuchdeskou nadzvednout celý dům.
Tedy k věci... Otočením zavařovací láhve v první řadě zajistíme vyplnění mikroskopických netěsností okolo víka, a hnedle v druhé brázdě nám chladnoucí vzduch v horní části sklenice (tedy pro správné zavaření vždy! nedoléváme do plna) svým chladnutím vytvoří podtlak dostatečný k tomu, aby deformoval obsah sklenice až k víku, kteréžto je tou samou silou zdeformováno tak, aby obepnulo sklenici i na té mikroskopické úrovni a bylo tak zajišteno dokonalé uzavření sklenice. Zdůrazňuji, že je třeba úplné vychladnutí!!