Zniceni vseho ziveho - nejlepsi postup?

Zdravim,

mam takovy problem, roste mi na pozemku primo dzungle, bodlaky do urovne oci a jine trnite rostliny minimalne do pasu

Jak se toho nejlepe zbavit? Rychle a jednoduse a s co nejmensi praci? Je toho cca 800m2

Co si myslite o moznosti to cele zapalit? Neni s tim moc prace a snad shori i semena.

Hlavně nic nepalte. Spálil by jste i hmyz a předpokládám, že založení ohně by probíhalo pomocí nějaké hořlaviny, která by kontaminovala půdu a spodní vody. Teď na podzim už nemá moc cenu cokoliv likvidovat, většina už vysemenila. Na jaro postříkat ještě před vysemením a po následném opětovném růstů ze semenné banky v půdě postříkat znova. Tím zničíte rostliny a velkou část semen v půdě. Použijte některý z totálních herbicidů s obsahem glyfosátu - Roundup, Dominator, Clinic, Glyfogan, Touchdown,...V případě, že tam rostou i nálety, mohl by jste uvažovat o Garlonu - je ale pěkně drahý.

Nevim, kde vsichni verou to, ze vypalovani je neekologicke. Ja jsem profesionalni ekolog a vypalovani prosazujeme stale vice. Rozhodne je to pro prirodu prirozenejsi nez postrik totalnimi herbicidy. Samozrejme je to ale problematicke co se tyce legislativy a nebezpeci vzniku pozaru. Ale pokud si to pohlidate, tak v klidu do toho. Bohuzel stale je v lidech zakoreneno, ze vypalovani je spatne, ale opravdu tomu neni tak. Vyjma vyjimecnych pripadu (napr. stanoviste s trtinou).

Vážený profesionální ekologu, můžete prosím objasnit, jak se výsledek vypálení stařiny na pozemku o výměře 800m2 bude (kromě toho adrenalinu) lišit od výsledku, jakého by se dosáhlo posekáním nebo vyhrabáním? Vypálením se přece vůbec nezničí kořeny třeba takového pcháče, na rozdíl od mělce kořenících rostlin. Výrazně se tak změní skladba rostlin na pozemku (nepříznivě). Prostě se jen za cenu neúměrného rizika odstraní povrchové části rostlin. Majitel pozemku tak nebude muset řešit odvoz nebo kompostování. Nejedná se tedy o žádnou ekologii, ale o lenost. Prosila bych Vás také, abyste Vámi prezentovaný názor podpořil třeba nějakým odkazem na české nebo jiné evropské zdroje. Tak v klidu do toho. Zuzana

Vazena Zuzanko, vypalovani je nejvhodnejsi tam, kde je lokalita zarostla drevitymi nalety a seceni je proto obtiznejsi (a nalety by nasledne znovu obrazely). Vypalovani na chranenych lokalitach se pouziva proto, aby se obnazila hola puda, zbavilo se vrstvy stariny a dosahlo se mineralizace zivin. Tim se stanoviste zpristupni pro rostliny ranne sukcesniho stadia, ktere casto patri mezi ty nejohrozenejsi druhy vubec (tyka se to i druhu na ne vazane, predevsim hmyzu). Pokud by se tyto lokality pouze sekaly, tak se drn "zatahne" a tyto druhy vymizi. Vypalovani samozrejme neni vselek - co je pro jednu skupinu organismu pozitivni, pro druhou negativni, proto by se nemelo delat nic velkoplosne, idealni je mozaikovity managament). Vas profesionalni ekolog, pracovnik AOPK CR.

V tomto odkazu je vypalování jako přípustný způsob managementu chráněných a ohrožených společenstev v několika případech zmíněno (v bodech 6.3. 6,5., 6.6., 6.8.). Vždy se jedná o společenstva nízkých trav, vřesovišť a skalních trávníků. Není to případ, který nám zde předestřel tazatel. Josef.

Ještě dodám heslo "řízené vypalování porostů" na wikipedii a rozhlasový pořad "O prospěšnosti žďáření", který jsem zjara náhodou zachytil v rozhlase a nyní mi ho vyhledávač nabídl. Josef.

Mně se zdá, že zadavatel po žádné radě ohledně vypálení příliš netouží. Asi by uvedl nejen co s pozemkem zamýšllí, ale i kde se nachází.Bude rozdíl, jestli je mezi domy, zahradami, v přírodě, ve městě. Tuším, že záměrem bylo pobavit se hádkou mezi odpůrci a příznivci vypalování.
   Docela by mě zajímalo, kolik je a kde se v naší zemi nacházejí pozemky řízeně vypalované profesionálními ekology..

Zkusím se k tazatelově problému a následným reakcím vyjádřit i já: 0. Vypalování je opravdu jedním z "nových" opatření při ochranářském managementu některých chráněných územi apod. 1. Vypálení: nevyřeší Váš problém. Příští rok to bude to samé. 2. Vypálením nezničíte kořeny bodláků a ani kořeny trnek, šípků anebo co já vím, jaké trnité křoví a další rostliny na pozemku máte. Část semen jistě shoří, ale rozhodně jich v půdě zůstane dostatek pro jarní klíčení. 3. Vytrvalé rostliny (bodláky apod.) se rozrůstají přednostně z oddenků. Semenáčky (rostlinky vzešlé ze semínek) mají v zapojeném porostu jen minimální šanci se prosadit.. 4. Na vypálení by teď nebyla vhodná doba. To až v předjaří. 5. Systemický totální herbicid typu roundup: nepředstavuje velké nebezpečí. V půdě se rozkládá, nezanechává rezidua. 6. Pokud se pro něj rozhodněte, neotálejte a postříkejte plochu co nejdříve, abyste stihl vyhubit ještě nyní vše, co je zelené. Ještě do zimy to zaschne. 7. Počítejte s tím, že zjara Vám na pozemku vyroste všechno možné: vytrvalé plevele, které postřik nezasáhl, semenáčky jednoletých i vytrvalých rostlin. Jednoleté rostliny (lebedy, merlíky apod.) nejspíš v prvním roce převládnou. 8. Pokud pozemek nebudete řádně udržovat, budete na něm mít za rok stejnou džungli, jako máte letos. 9. 800 m2 není zase tak mnoho, abyste pozemek jednou či dvakrát ročně nemohl alespoň posekat. Nejlepším herbicidem je lidský pot. Josef.

Dobrý večer. Musím se taky připojit. Vážení uvažujte - je přeci velice snadné si pozemek zamožit nějakým fujtajblíkem. Vegetaci sice zahubíte a podle příbaleného návodu je daná chemi po určité době neškodná, ale pozor to platí v dnešní sumě znalostí a vědomostí. Uvedu příklad DDT. Jaké to bylo terno - co? Uteklo pár roků. Suma poznání narostla a kde je DDT.  Dalo by se najít mnoho zářných příkladů. Velice rád a se zájmem čtu zdejší dotazy proč mi neroste tráva, nebo něco jiného. Troufnu si říct, že máme naše zahrádky přechemizované. Copak víme jaké chemické sloučeniny si vnášíme do půdy a hlavně jaké tam vznikají? Nyní si představte, že si na pozemku vybudujete zahradu a ta je zamořená fujtajblíky, ale podle návodů tam již nemají být. To je ta suma současných znalostí.  Na plevel je nejlepší kosit, kosit a kosit!!!.  Velice brzo /i když nepoužijete žádnou chemii/ vám garantuji že bude všude růst krásný jetel, jitrocel,pampeliška a nějaká stébalnatá tráva. Vše do 15 - 20 cm. Taková tráva je v dnešní době stále nedoceněná a troufnu si tvrdit strategická surovina /krmení, kompost, obnovitelný zdroj tepla/. Zdeněk