Společná hranice s rybníkem?

Dobrý den, nevíte prosím vás někdo, kde se dopátrat fundované odpovědi, v jaké vzdálenosti od břehu je možné oplotit pozemek sousedící s rybníkem? Měl bych zájem o pozemek (na KN vedený jako trvalý travní porost), který má společnou hranici ca. 300m s rybníkem patřícím městu a spravovaným rybářským svazem. Údajně musí zůstat volný přístup k vodě, ale nevím jak široký? Bude stačit metr na projití strejdy s prutem, nebo čtyři na průjezd vejtřesky s kaprama? Vzhledem k tomu, že nechci výřit prach a dělat reklamu prodávajícímu, tak se nemůžu ptát na našem stavebním úřadě a blízkých realitkách, protože ty asi budou všichni chtít vědět č. parcely. Není někde na netu odpovídající znění zákona? A kdo tam vlastně pak bude sekat trávu, když budu v katastru zapsaný jako majitel a pozemek bude do jisté míry veřejný? Budu muset mít uzavřenu nějakou smlouvu s rybářema/městem na užívání? Dík za příp. rady.

Podívat se, jestli tam není v katastru nemovitostí věcné břemeno průchodu rybářů nebo průjezdu obslužné techniky, totéž zkusit zjistit u rybářů a majitele rybníka, protože některá věcná břemena nemusí být údajně v katastru zapsaná, museli by to doložit.  A když nic takového není, domluvit se s nimi o placeném pronájmu toho kusu pozemku.  Kapr nebo kapři za pronájem se budou hodit.  Tak bych to řešil já.

Jinak ale mám takový pocit, že kolem rybníků bývá nějaké ochranné pobřežní pásmo, minimálně samo od sebe na projití lidí, takže pokud nemáte část svého pozemku klasifikovanou jako rybník nebo pobřežní porost atd, tak po vyměření tohoto pozemku a jeho oplocení by mezi ním a sousedícím rybníkem měl ještě nějaký prostor minimálně pro průchod rybářů zbýt.

Ano, přesně o to "ochranné pobřežní pásmo" mi jde. Také mám informace, že existuje samo sebou (byť ho v případě koupě pozemku budu muset stávajícímu majitelu zaplatit stejně jako zbytek pozemku) jen nevím tu přesnou šířku, nevím tedy kolik čtverečních metrů (i v případě šířky jen 1m to vychází na 300m * 70Kč = 21 tis. Kč!) budu muset darovat. 21 tisíc - to budu konce života žrát jen kapry... :-D no, třeba mi alespoň začnou chutnat.

Myslel jsem, že by měl být někde na netu uveden zákon, který toto upravuje, ale nemohu to nalézt. I tak děkuji za reakci!

Zkusím se zeptat na našem úřadě na odboru životního prostředí, zítra se s nimi uvidím, snad nezapomenu. Tam by mohli vědět, jak je to s okolím vodních děl. Jinak bych hledala asi ve vodním zákoně. Dříve prý platilo (asi do r. 1995), že mimo zastavěná území se nesmí umisťovat stavby do vzdálenosti 50 m od katastrálních hranic rybníků a jezer. Je také docela možné, že dnes má vyhlášené ochranné pásmo každý rybník jiné, některý možná žádné a pak by Vám nezbývalo, než se informovat na Vašem úřadě.  
Je také potřeba vědět, že např. i pěšina, kterou chodívají lidé delší dobu (byť by byla na pozemku vedeném např. jako trvalý travní porost, klidně ve vlastnictví fyzické osoby), může být považovaná za veřejně přístupnou komunikaci a zamezením přístupu na takovou pěšinu výstavbou oplocení může dojít k pořádným problémům. Proto pokud tam teď je nějaká pěšina, měla by zůstat průchozí. Zítra snad více. Beruna

Pozor, jako ochranné pásmo kolem vodních ploch jsou označeny plochy, které například zemědělci nesmi hnojit nebo obhospodařovat způsobem, který přináší znečištění té vody.  To bývají v podstatě celá hektarová pole a parcely kolem vodní plochy, kde je z tohoto důvodu nějakým způsobem omezen vlastník těch ploch. S průchodem a průjezdem to nemá nic společného.

Ochranné pásmo mají i inženýrské sítě, silnice, les,...  není to tedy jen o hnojení, ale i stavbách a jiné činnosti. 

Protože plot je stavba, budete muset podstoupit stavební řízení. Vlastník rybníka bude jako soused účastníkem tohoto řízení a může v řízení upatnit nějaké podmínky, za kterých bude se stavbou souhlasit. A stavební úřad musí rozhodnout, zda podmínky začlení do stavebního povolení či nikoliv a toto své rozhodnutí odůvodnit. Dotčeným orgánem, který se k řízení nejspíš bude též vyjadřovat bude vodoprávní úřad (nejspíš odbor ŽP vašeho úřadu). Plot lze však povolit, pokud se jedná o pozemek v intravilánu (ve volné přírodě se neplotí) a pokud není v zátopě.

Pokud by vám zůstala část pozemku  "za plotem", budete stále její vlastník a bude se na vás vztahovat povinnost "omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů"  (§ 3 zák. č.326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči).  Beruna

Moc děkuji za ochotu, byť to nejsou příliš povzbudivé zprávy... jako obvykle je občan vydán a na pospas státního úředníka, který rozhodne o jeho osudu... :-)