Skrápěná filtrace



host - 121.238 (?)
18.12.2018 17:13

Je to dost zlozite, ale v jazierku su zony s roznymi koncentraciami O2 a tiez osidlene roznymi bakteriami. Nie je nic lepsie ako nasledovna stranka, ktora vam odpovie na vase otazky.

Mimochodom. Ma niekto skusenosti s tymto typom filtracie?

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

Stránky: 1,  2,  3   
host - 118.212 (?), 17.12.2018 20:05, zobrazeno: 7222x

Díval jsem se na stránky jezírkabanat a uvádějí v kapitole dusičnany a jejich redukce v jezírku toto: "Mimo rozkladu čpavku pomocí filtračních bakterií lze jeho množství (a tím i množství dusičnanů) snižovat jeho odvětráváním. Pro tyto účely jsou velmi vhodné skrápěné filtry.". Tak proč je prodejci nenabízejí v provedení k zapojení za bubnovými filtry?

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 18.79 (?), 17.12.2018 21:56

protože je to nesmysl, skrápěné filtry "pouze" líp redukujou odpadní látky až na nejméně škodlivé dusičnany, protože nitrifikační bakterie v nich mají víc kyslíku

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 18.12.2018 9:01

To je spíše záležitost větší zatížené čistírny než čističky jezírka.  IMHO je to asi myšleno tak, že samotný NH3 je těkavý a tudíž je možné jej odstranit z vody silným vzdušněním nebo skrápěním.  Tady se ale pohybujeme v dost zásaditém spektru aby to fungovalo, pro dosažení nějaké rozumné účinnosti budeme na pH kolem 9 určitě.
Samotný čpavek ve vodě se špatně oxiduje, spoléhá se na nitrifikaci.
Tuhle debatu bych nechal na nějakém chemikovi, jen konstatuju že tady se bavíme o míře znečištění kterou v běžném jezírku patrně nikdy nedosáhnete

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 238.26 (?), 18.12.2018 11:07

Děkuji za názory a zkušenosti. Chtěl jsem tam vložit celý text ke zkrápění uvedený na banátových stránkách ale tu z neznámého důvodu nefunguje CTRL+C a CTRL+V. Banat tam ještě píše, že jak voda kape z hora dolů tak se tříští na drobné kapky vody a tím se odvětrává plynný NH3. Tak jak to vysvětlil pan Hrkal tak intenzivní probublávání vody v biofiltru taktéž odvětrává NH3 a je to technicky jednodušší a proto se skrápěná filtrace masově neprosadila.

Pořád objevuji ameriku a zjišťuji, že prodejci jezírkové techniky mají na svých stránkách poměrně dost informací ale nejdou do srozumitelného zjednodušeného popisu. To je výhoda tohoto diskusního fora, které toleruje tyto laické dotazy a srozumitelněji vysvětlí. Asi je to hodně náročné komunikovat se zákazníkem, který v podstatě neví co chce pouze má vizi, kterou nedokáže odborně definovat.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 112.232 (?), 18.12.2018 10:55

Za bubnovým filtrem je to nesmysl, tam už žádný čpavek k odvětrání není.

Skrápěná filtrace je alternativou k bubnové a jiné filtraci, jenže je více energeticky náročnější, protože musíte vodu čerpadlem zvednout do sprchy (skrápěcího zařízení). Vzduchování bublinkovou aerací je podobně energeticky náročné. Bubnová filtrace poskytuje nejlepší poměr energetické účinnosti ku výslednému efektu.

Nejlevnější je nízkozatížené jezírko (nevyžaduje filteraci) ale protože chceme mít jezírka středně a vysoko zatížená (zarybněná), tak nároky na oběhové filtrace stoupají. Důležitým faktorem je pak v našich klimatických podmínkách "zimní režim". Tam někdy je lepší oběhovou filtraci odstavit a provozovat jen vzduchování (nízká potřeba odstranění nutrientů a vysoká potřeba odvětrání čpavku).

.SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 238.26 (?), 18.12.2018 11:19

Jsem rád za Váš názor. Z Vašich příspěvků usuzuji, že jste na tom přes chemii hodně dobře. Zkuste nepřesně, laicky osvětlit proč by za bubnovým filtrem už neměl být ve vodě plynný NH3? Ten tam musí být i nadále a úkolem biologické filtrace je ho co nejvíce odstranit nebo převést na méně škodlivou formu. Taktéž proč jste názoru na zimu filtraci odstavit? Přece voda proudí v zimě i v přírodě?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 18.12.2018 12:01

Já nemyslím že byste si přál mít nádrž ve které byste tohle řešení odvětráni NH3 musel řešit... :)  Mám trochu obavu že tady mícháme jabka a hrušky - zatížení vody které i v běžném jezírku s rybami dosáhnete bude těžko takové abyste tohle musel řešit formou odvětrávání - Když tedy úplně pominu a přejdu výrazně odlišnou účinnost tohoto procesu u hodnot pH běžně dosahovaných v jezírkách a na ČOV).

Můžeme diskutovat do jaké míry má větší dopad na hodnoty NHx vzdušnění a pohyb vody obecně a do jaké míry pak činnost biologického filtru.  Zamíchejte do toho pak aktivity zelených řas, a zjistíte že přesné řešení této rovnice o více neznámých je trochu problematické... :)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 238.26 (?), 18.12.2018 15:32

Tak jsem se zase chápáním dostal do bodu 0. Odborná literatura: " V první fázi filtrování vody bakterie využívají čpavek (NH3), který svou činností rozkládají na dusitany (NO2). Čpavek je do vody vylučován samotnými rybami, tvoří se také ze zbytků krmiva a exkrementů." Můj selský rozum - v jezírku je trocha čpavku ale je tam. Dále odborná literatura hovoří: " Druhá fáze filtrace vody probíhá také pomocí aerobních bakterií a to rodu Nitrobacter a Nitrospira. Tyto bakterie druhé fáze tedy přeměnují dusitany (NO2) na dusičnany (NO3). Dusičnany již nejsou pro ryby jedovaté, avšak jejich zvýšená koncentrace způsobuje potíže s růstem, zabarvením a množením, zvláště u mladých ryb. Můj selský rozum - kdyby se z vody nějakým mechanickým způsobem odstranil čpavek nebo snížila jeho koncentrace tak se bakterie první a druhé fáze tolik nenadřou a nezůstávalo by po nich tolik dusičnanů (NO3) pro třetí fázi. Na závěr odborná literatura hovoří: " Ve třetí fázi filtrace vody dochází k přeměně dusičnanů (NO3) v neškodný vplný dusík (N2). Využívají se k tomu bakterie, které dokážou při nedostatku kyslíku ve vodě využít kyslík, který tvoří součást různých látek, včetně dusičnanů NO3).  Můj selský rozum - bakterie rodu Pseudomonas a Rhodobacter aby požíraly kyslík z dusičnanů (NO3) nesmí mít ve vodě volný kyslík jinak se vykašlou na práci jelikož jim stačí bezpracně požírat volný kyslík ve vodě. A zajistit to aby ve vodě z jezírka nebyl volný kyslík je téměř nemožné. Holt práce s lidmi a bakteriemi je ta nejsložitějjší práce, to mi každý manager potvrdí. A proto kdyby se podařilo odstranit čpavek z vody (a zkrápěná filtrace to o sobě prohlašuje) tak by nebylo potřeba první, druhé a třetí fáze. Bohužel to nikdo dnes ještě neumí a proto ty protichůdné názory.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 121.238 (?), 18.12.2018 17:13

Je to dost zlozite, ale v jazierku su zony s roznymi koncentraciami O2 a tiez osidlene roznymi bakteriami. Nie je nic lepsie ako nasledovna stranka, ktora vam odpovie na vase otazky.

Mimochodom. Ma niekto skusenosti s tymto typom filtracie?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 118.212 (?), 18.12.2018 19:16

jižDostal jste do vinku dar na jazyky pokud tuto odbornou tematiku zvládnete v angličtině. Moje generace má smůlu. Učili nás rusky. Náš učitel češtiny na základní škole, kterého si stále vážím nám za normalizace vykládal, že se vědci na světě bavili, že by měl být v každém státě jeden povinný stejný cizí jazyk a tím by se lidé dokázali na celém světě domluvit. Rusi tvrdili, že by to měla být ruština jelikož se touto řečí hovoří v nejpokrokovějším společenském řádu. Číňani tvrdili, že by to měla být čínština jelikož nejvíce lidí této planety hovoří čínsky. Američané tvrdili, že by to měla být angličtina jelikož nejvíce států tuto řeč používá.  Samozřejmě se nedomluvili a proto vědci vymysleli Esperanto ale nedokázali jej protlačit do škol jelikož bylo používáno na základě dobrovolnosti. Dnes už je rozhodnuto, vojenská a ekonomická síla zvítězila a v příštím životě se budu učit již na základní škole anglicky, potom probereme názory z tohoto webu pokud nám to A... h dovolí..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika