Tak jsem se zase chápáním dostal do bodu 0. Odborná literatura: " V první fázi filtrování vody bakterie využívají čpavek (NH3), který svou činností rozkládají na dusitany (NO2). Čpavek je do vody vylučován samotnými rybami, tvoří se také ze zbytků krmiva a exkrementů." Můj selský rozum - v jezírku je trocha čpavku ale je tam. Dále odborná literatura hovoří: " Druhá fáze filtrace vody probíhá také pomocí aerobních bakterií a to rodu Nitrobacter a Nitrospira. Tyto bakterie druhé fáze tedy přeměnují dusitany (NO2) na dusičnany (NO3). Dusičnany již nejsou pro ryby jedovaté, avšak jejich zvýšená koncentrace způsobuje potíže s růstem, zabarvením a množením, zvláště u mladých ryb. Můj selský rozum - kdyby se z vody nějakým mechanickým způsobem odstranil čpavek nebo snížila jeho koncentrace tak se bakterie první a druhé fáze tolik nenadřou a nezůstávalo by po nich tolik dusičnanů (NO3) pro třetí fázi. Na závěr odborná literatura hovoří: " Ve třetí fázi filtrace vody dochází k přeměně dusičnanů (NO3) v neškodný vplný dusík (N2). Využívají se k tomu bakterie, které dokážou při nedostatku kyslíku ve vodě využít kyslík, který tvoří součást různých látek, včetně dusičnanů NO3).  Můj selský rozum - bakterie rodu Pseudomonas a Rhodobacter aby požíraly kyslík z dusičnanů (NO3) nesmí mít ve vodě volný kyslík jinak se vykašlou na práci jelikož jim stačí bezpracně požírat volný kyslík ve vodě. A zajistit to aby ve vodě z jezírka nebyl volný kyslík je téměř nemožné. Holt práce s lidmi a bakteriemi je ta nejsložitějjší práce, to mi každý manager potvrdí. A proto kdyby se podařilo odstranit čpavek z vody (a zkrápěná filtrace to o sobě prohlašuje) tak by nebylo potřeba první, druhé a třetí fáze. Bohužel to nikdo dnes ještě neumí a proto ty protichůdné názory.