Nejpřesnější budou rtuťové či lihové teploměry, kdy vyrobená kapilára má naprosto neměnné vlastnosti a při baňce v termostatu se udělá v místě 0°C jedna čárka, pak se v termostatu změní teplota na 20°C (případně jinou "druhou kalibrační") a udělá se druhá čárka. Ze změřené vzdálenosti mezi čárkami se vybere stupnice a ta se čárkami slícuje. Pokud kouknete na takovýto teploměr, ihned vidíte jestli Vám ty čárky lícují. U čidla digitálu může jeden drátek v kablíku zoxidovat, nalomit se,... a maličko se změní odpor, ale teploměr nezkontrolujete (ani často nepoznáte, že jste si teploměr rozladili přivíráním kablíku mezi rámem a křídlem okna). U kapalinového teploměru takovouto chybu vidíte v podobě "bublinky" = přetržení kapalinového sloupce v kapiláře (automaticky velikost té bublinky odečítáte ...).