Pražce v zahradě

Mám dojem, že z buku se pražce nevyráběly. Bukové dřevo neodolává povětrnosti.

Pražce, které jsem svého času likvidoval, byly dubové.

Vyrabi se i z buku, ale pouze minimalne. Hlavne dub, modrin a borovice.

Jestli jsou namořené olejem, asfaltem a nebo nečím podobným, určitě bych si to do zahrady nedal. Kdoví, čím vším to mořili, dřív se používaly dokonce i nějaké sloučeniny rtuti a kdoví jak dlouho to v té půdě vydrží. Třeba tam budete chtít někdy něco pěstovat. Navíc když svítí hodně slunce, začnou pražce (i ty staré) docela pěkně smrdět. Půdu Vám pražce zaneřádí určitě. Sám jsem doma toto řešení měl - tvořily malou terasu pro vyrovnání terénu. Jsem rád, že jsem se jich zbavil.

...než si seženete železniční pražce do zahrady...

RNDr.Jana Antonínová, vedoucí odd.odpadového hospodářství ČIŽP OI Brno :

Použité železniční pražce jsou dle odboru odpadů MŽP odpadem zařazeným podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), jako odpad kat. č. 17 02 01* - Dřevo, kategorie „N“, s přesným popisem, že se jedná o odpadní železniční/kolejové dřevěné pražce. Kategorie nebezpečného odpadu je odpadním pražcům stanovena z důvodu obsahu impregnačních látek, dehtu, těžkých kovů, olejů atd. Většina odpadních pražců je ošetřena látkami, které mohou být karcinogenní. Koncentrace látek je závislá na stáří a na době vystavení takto ošetřeného dřeva povětrnostním podmínkám apod. Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či ke stavebním účelům. Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech.

Ve výjimečném případě, kdy v konkrétní situaci dojde ke zpochybnění, zda dotčené pražce jsou odpadem, zažádá ČIŽP na základě ust. § 78 odst. 2 písm. h) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech příslušný krajský úřad o rozhodnutí v pochybnostech, zda se jedná o odpad nebo ne.

Použité železniční dřevěné pražce jsou podle zákona o odpadech nebezpečným odpadem a je v rozporu se zákonem o odpadech tyto odpady dále poskytovat fyzickým osobám, které nejsou osobami oprávněnými podle ust. § 12 odst. 3 zákona o odpadech.

prazce maji svuj punc. alespon ty stare a starsi punc mely.

punc byl ve forme hrebiku, ktery nesl podivne cislo a pismeno

hrebik prezije i prazec, ponevac je z velmi cisteho zeleza a namoceny do olova, pozdeji zinku..

pismeno obvykle bylo O, nebo V nebo i P

coz znamenalo para, nebo Vapour, nebo cosi dalsiho

horsi je oznaceni E... electricite

dalsi oznaceni melo cislo, coz je obvykle rok vyroby, neboi jeho kodifikace, ktera bude po letech neznama.

V letech cca do 1949 byl pouzivany jako konzervant kysely uhelny dehet, zivotnost prazcu byla cca 20-30 let, dle zatizenosti a kvalite upevneni kolejnice a namahani v kolejovem luzku.

tyto prazce obvykle mely oznaceni P.

prazce pro elektrickou zeleznici byli moreny obvykle dukladneji pomoci chlorovaneho fenolu, nebo dehtu a nezadaji si z jinymi polychlorovanymi bifenoly.

po letech obvykle jsou tyto latky unaktivni a mnohem vice jich snime v potravinach kupovanych a povrchove vode, nez ze zeleniny ze zahradky kde mame tyto prazce.

v zahranici se pro dukladne elektroosmoticke a antielektrolysni vlastnosti prazcu pouzivaly jeste ruzne slouceniny kadmia derivatu chromu a jeho soli a zejmena 6 mocny chrom, avsak u nas se toto prakticky nikdy nepouzivalo (drahe) obvykle je to u americkych zeleznic a u nekerych francouzkych. ale pozdeji nastupem stridaveho napajeni to bylo nahrazeno zase obycejnym morenim uhelnym dehtem..

V principu se ale nto nechcipa hnedle, ale obvykle pozdeji.

Pokud je nekdo ajzbonak nevi a nemohl by rici vice a presneji jak byli prazce znaceny?

ja mam kupu tech znackovacich hrebiku z prazcu jenz sem narezal a spalil...

popravde, byl sem zvedavy a na hmotove spektralnim analysatoru sem skoumal z ceho ze je to slozene a krome zmineneho uhelneho dehtu a duboveho dreva sem do roku 1950 nic zajimaveho nenasel. Horsi je to z se vzorkami prazcu z let 54, az cca 66 kde jsou polychlorovane bifenoly primo obsazene. v pozdejsich prazcich sem nic nenasel, krome uhelneho dehtu a pripadne lignino-asfaltoveho dehtu a nejakych ropnych mazutovych impregnaci uz nic.

K materiílu pražců: pokud si pamatuji, pražce byly hlavně bukové. Na vagonech v kterých to chodilo, byl jako odesilatel uveden Bučina Zvolen.

Materiál se pozná podle tvaru hlavy hřebu, šestiúhelník je buk. Dubové dřevo je asi lepší do vody, ale štěrkové lože je suché- tedy pokud je kvalitní- a pak je bud lepší. Drřevěnné pražce se používaly na přejezdech, aby bylo možné ty fošny přišroubovat. To už se dnes řeší jinak. A taky se používají tam, kde je potřeba rozšířit rozchod, třeba v obloucích o malém poloměru. tedy alespoň před cca 20 lety to tak bylo. Elektrická izolace je řešena polyetylenovou podložkou pod podkladnicí.

Jinak vlastní impregnace je pěkné svinstvo, otřít se holou kůží o čerstvý pražec znamenalo pak na sluníčku několik týdnů trpět, poleptalo to kůži. Jako materiál je to určitě trvanlivé, u bukového pražce se udává předpokládaná životnost 25 let, ale domů bych to nechtěl.  

Dobrý den,

bukové pražce bez chemické impregnace řežeme na pile v Kladně Švermově. Jsou vhodné pro zahrádkáře, nebo jako stavební prvky do zahrad.

...no buk je na venek jak dělanej