Abutilon (mračňák) má listy spíše srdčité, toto mi připomíná spíš nějakou pokojovou lipku:
Další z rostlin, která dříve byla velmi hojně pěstována v našich domácnostech a každý, byť sebemenší květinářský obchod ji nabízel a dnes se s ní setkáváme jen velmi zřídka ja africká lipka či pokojová lipka nebo také sparmanie. A při tom její pěstování není až zas tak náročné a její dekorativní vzhled není zanedbatelný. Sparmánie pochází z jižní Afriky z oblasti mysu Dobré naděje. Její ve vlasti keřovitý růst opravdu připomíná svými listy symbol našich zemí - lípu. V přírodě sparmánnie dorůstá až 4 m výšky, ale pro pěstování v domácnostech se podařilo snížit její výšku na přijatelnou hodnotu.
Je to rychle rostoucí rostlina, kteríé se daří jak v teplejším, tak i v chladnějším prostředí i když samozřejmě mráz nesnáší. Pro velkou plochu listů a jejich značné množství vyžaduje poměrně hojnou zálivku a ani v zimě ji neponecháme, i když ji přezimujeme na chladnějším místě bez vody. V létě ji však dopřejeme vzdušné místo s dostatkem slunečních paprsků, před poledním úpalem ji však chráníme. Mohlo by se zdát, že v létě rostlině bude vyhovovat umístění venku, před okny, ale opak je pravdou. Daleko lépe bude prospívat, budeme li ji mít stále doma na stejném místě a pozor, nebudeme s ní otáčet. Dokáže dokonce dobře růst na severních stranách našich oken. Druhé upozornění pak patří tomu, že je choulostivá i na stopy zemního plynu či svítiplynu a nehodí se proto do těch místností, ve kterých vaříme na plynu. Jinak však, jak již jsme řekli její pěstování není náročné, stejně jako víceméně umístění a teplota. S ohledem na její poměrně bujný vzrůst, musíme ji alespoň jednou za měsíc přihnojit plným hnojivem. A to i v zimním období, je li v růstu. Africká, nebo také někdy pokojová lipka nevyžaduje tak, jako většina pokojových květin zvláštní dobu odpočinku a proto může za příznivých světelných a tepelných podmínek růst stále. Při nákupu, pokud ji ovšem seženete, nesmíte zapomenout, že byla pěstována v jiných podmínkách, než tomu bude u vás, zejména, že byla zvyklá na vyšší relativní vlhkost vzduchu a tak je třeba ji několikrát za den orosit. Při rosení musíme mít jistotu, že listy rychle, opravdu rychle oschnou, neboť vodu na svých, chloupky porostlých listech trvale vodu nesnáší a listy pak dostávají žluté až hnědé skvrny a uhnívají. Jestliže ji však listy opadají, nemusíme rostlinu hned vyhodit, ale vytvoříme jí vhodné podmínky a ona znovu ze spících oček na jaře obrazí.
Množení sparmánnií je snadné. Provádí se řízkováním tak, že odřežeme vrcholy větviček z bohatě rostoucích a kvetoucích rostlin a zapícháme je po obvodu květináče do písku, který musí být stále vlhký. Můžeme i řízky přikrýt igelitovým sáčkem pro uchování vzdušné vlhkosti a tuto "množárnu" umístíme na teplé místo. S ohledem na bujný růst rostliny přesazujeme každoročně do drnovky, pařeništní zeminy, listovky a písku v poměru 2:2::2:1. Dokáže však dobře růst i hydroponicky. Sparmánnii můžeme v kterýkoli čas, za předpokladu, že je v růstu, seřezat do potřebného tvaru. Řez snáší dobře. A čím hlouběji řez provedeme, tím bohatěji obroste.
Při přeschnutí kořenového balu, prudkých změnách teploty reaguje shazováním listů, stejně jako je li v příliš tmavém prostředí, nebo při nedostatku živin. V teplých nevětraných místnostech rostlinu napadají mšice a červený pavouček.
Chcete-li mít tedy doma dekorativní rostlinu mohutného vzrůstu, pak lze jen doporučit pokojovou lipku.
