Mohu potvrdit zkušenost pana Vysloužila. Pecky z kulturních odrůd nejsou vhodné pro pěstování podnoží. Proto jsem si pořídil vlastní bělokorou ptáčnici a jsem rád, že je navíc slabě rostoucí a sladkoplodá. Slabě rostoucí vyplynulo z toho, že její silněji rosotoucí příbuzné byly ve školce použity jako podnože. Že je sladkoplodá jsem zjistil až při čištění pecek z první úrody. Teď nezbývá než posoudit afinitu semenáčů...
Ohledně nízké mrazuvzdornosti a náchylnosti ke klejotoku jsou nejhorší semenáče, které vykazovaly prokřížení kulturní třešně s višněmi. U pecek z JAR bych se bál právě toho, že tam je ve vlhkých oblastech přímořské podnebí a tudíž požadavky na mrazuvzdornost (jak podnoží, tak štěpovanců) jsou nižší než u nás. Pokud by jte získali i pecky z vyhozených 3 kg, tak by jste měl jen více starostí s hodnocením selekce...
Ad selekce ze záměrných kříženců - viz příspěvek výše. Tak jak jsem psal, že nevím jestli mám Helgu nebo její sestřičku je dáno tím, že předchozí majitel zahrady se znal s Ing. Blažkovou, která třešně šlechtí v Holovousích. Po prvotní selekci se občas/často odrůdy ječtě testovali v jiných podmínkách - a to co se jevilo perspektivní v Hl mohlo skončit na druhém místě či naopak. Takže strom má 3 kosterní větve a na každé jiné "Blažkové_číslo". Chuťově jsou plody vyrovnané, dobou zrání také, jen každá z větví má jinou "úrodnost" (od jednoho plodu v květenství až po 3 plody na 1 květní pupen)
