Řezat třešeň po výsadbě na podzim?

Orvané kořeny nemají všechny průmyslově množené. Orvané kořeny mají ty, které někdo brutálně vyrval pluhem nebo jiným nástrojem ze země. Názor "pokud chce růst, tak roste..." považuji za veselé zpříjemnění dnešního dne. 

Dobře, přijměmež postulát, že naprostá většina stromků zasazených na podzim, až na naprosté výjimky, na jaře vyraší. A druhý postulát, že suchý podzim a mrazivá zima není u nás nic nezvyklého.  Vychází mi z toho, že ponechání výhonů na stromku přes zimu nemá za následek suché koště.  Nejspíš proto, že vysazené stromky umějí hospodařit se zemní vláhou a dokonce tvořit vláskové kořínky (snad krom broskvoní). Je pravda, že odpar vody z neořezaného stromku bude asi větší, otázkou je, zda významně.

No nic - nechme pře. Já si dál budu zatvrzele lpět na svém postulátu, že kořeny by měly být v přibližné množstevní a kvalitativní rovnováze s korunou a to v kteroukoli roční dobu. A ostatní nechť si své stromky sázejí, jak uznají za vhodné.

To není úplně planá pře a já jsem dokonce rád, že takové názory slyším.  Řezal jsem odedávna vysazené stromky až na jaře a vlastně jsem nepřemýšlel proč.  Teď teprve o tom přemýšlím a říkám si, zda se nechováme podle vžitých dogmat, které neumíme zdůvodnit.
   Když před zimou balím stromky a dlohé výhony všelijak ohýbám aby se vešly do hader a pod pletivo, možná tam skutečně nemusejí být. Když na jaře nadávám na ptáky, co sezobali nasazené pupeny, jsem rád za každý ponechaný. 

Rovněž se potýkám se zažitými zvyklostmi a bojím se něco udělat jinak, než jak praví "tradice". Co kdybych oné rostlině nějak ublížil? Nemám takové vzdělání v oboru ani zkušenosti, abych si každý netradiční krok dokázal validním způsobem zdůvodnit. Ale zároveň se nerad jako ovce podřizuji zažitým postupům, když neznám důvody, které tyto postupy utvářely. Vždyť i v běžné (populární) zahradnické literatuře se většinou praví JAK, ale už se nepraví PROČ. Tudíž se často sám sebe na to PROČ ptám a když na ně neznám odpověď,  ptávám se, zda by se to náhodou nemohlo a nebo dokonce nemělo udělat nějak jinak, jinou metodou, v jinou dobu,..., trochu lépe,... Tahle cesta do neznáma je pro mne velmi lákavá, ale zároveň i plná obav a pochybností. Na zahradničení je to pro mne určitě ta nejzajímavější věc.  

Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že jsem měl stromky sázené na podzim vždy zastřihnuté.Kupuji většinou vysokokmeny a pokud chci takový stromek dostat do kufru auta, když jen kmínek má více než metr a k tomu větve taky přes metr, tak nezbude nic jiného než stromek ostříhat hned ve školce před naložením do auta.

Pro letošek už mám zasázeno. Zkrátil jsem jen slabé či nevyzrálé výhony, které při jarním řezu půjdou asi pryč.  Myslím, že pokud má na podzim přesazený stromek nadbytek dřeva v koruně, mohlo by ho to stimulovat k rychlejší tvorbě kořenů ještě během podzimu. V každém případě přesazené stromy zalévám až do zámrazu, právě dnes se na to chystám.

A hned je tady logicky navazující otázka : jsou ovocné stromy, potažmo třešně, schopné vytvářet nové kořeny během pozdního podzimu? Pokud denní teploty nyní nepřesahují 10°C a noční klesají lehce pod nulu, předpokládejme teplotu v okolí kořenového balu ±5°C. Aniž bych spěchal nahlížet do učených knih, myslím si, že tato vegetační fáze je pro vývoj kořenů nepříznivá a tudíž že kořeny již nerostou.  Předpokládal bych rozvoj kořenů až v jarních měsícíh (duben, květen,...), při vrůstajícíh teplotách půdy, blížících se 10°C a výše. Ale to je moje pouhá domněnka a rád se nechám poučit.

To tedy fakt nevím. Dvě informace mám. Jednak R. Šrot ve své knize 1000 rad zahrádkářům píše, že broskvoně je lepší sázet až na jaře, protože na podzim netvoří vlášení a proto přes zimu častěji uschnou. Druhá je má zkušenost. Vysadil jsem párkrát na podzim stromek ze své školky a potom ho v předjaří nahradil jiným, koupeným. Překvapily mě nové až 1cm dlouhé, jemné, bílé, nové kořínky narostlé od podzimu. Jestli narostly před zimou nebo až po ní, to jsem nepoznal.