Neznámé třešně

Ani jedna z Petrových odrůd není Napoleonova. Tu červenou znám, resp. vím o staré třešňové aleji, kde tyto třešně rostou. Vzhledově jsou zralé plody jakoby oranžové, přesně jak je na fotkách zachytil Petr. Chuť také popsal věrně, je v ní citelný specifický nahořklý tón. Takový šmak Napoleonova rozhodně nemá. Plody mají takový široký, baňatý tvar, jsou spíše kulaté než srdčité. Velikost je střední, až naprůměrná. Dužina je, řekl bych měkčí, než u běžných chrupek, šťavnatější. Třešně z té mizící pošumavské aleje jsou zralé přibližně v polovině července. Název odrůdy bohužel neznám. Je třeba hledat ve starých pomologiích.

Ono to zas tak jednoduché není. Hledat kombinaci zvláštně pestré barvy, bělavé uvnitř, šťavnaté (?), doba zrání pol. VII, kořeněná chuť. Ještě si i něco přidat nebo ubrat z malovaných plodů. Až do dohledání barvy dužniny to mohla být i Büttnerova. Jestli máte lidovou pomologii Třešně a višně, podívejte se na odrůdu Herites. A ani tahle to vůbec nemusí být. Ovšem jestli je to odrůda na stromech mladších 50. let, pak to nebude ono. 

Nejsem si zcela jistý, ale tuším, že Napoleonova, Büttnerova a Lauermannova jsou jedna a tatáž odrůda.  Je třeba vzít v úvahu, že před 40 - 50 lety (a dřív) byla Napoleonka suverénně nejvysazovanější třešní a ve starých alejích dodnes představuje  nejčetnější odrůdu. Roli hraje i mimořádná odolnost ke klejotoku, což způsobuje, že se stromy dožívají vyššího věku než ostatní. Teprve v posledních desetiletích o ni přestal být zájem, neboť bledé plody v kompotu nevypadají dobře. A taky v pukání po dešti a monilii plodů je mezi prvními. Ale jinak je to skvělá třešeň

Büttnerovu tahle pomologie vyřazuje jako samostatnou odrůdu. Potíž ve srovnání s tou fotkou je, že literatura uvádí uvnitř žlutá, s načervenalými žilkami. A tak bych tam Petra poslal znovu, ať udělá nový terénní průzkum, vyfotí ten řez pořádně, někde ve stínu, nebo ať si s sebou vezme nějaké ty pomologie s třešněma... Jinak by Váš pohled na věc seděl.  

Myslím, že jsem odhalil název neznámé třešně. Sice jsem nenašel starší atlas třešní a višní, ale postačila poměrně stručná "malá pomologie 3 švestky a třešně (Vávra-Ferkl-Koch-Černík)", kde je vyobrazena krajová odrůda s názvem Pumra.

Nevím, jestli se v případě neznámé třešně jedná stoprocentně o Pumru, ale pokud ano, tak můžou být spokojeni Ti, kteří ji označili jako Napoleonovu, i Ti, kteří byli přesvědčeni, že se o Napoleonovu nejedná. Napoleonova to není, ale má s ní mnoho společného.

Mrkněte sem - jako Pumra je uvedena třešeň oficiálně jiného názvu a hlavně jiného vzhledu. Googlila jsem ty Pumry, a našla toto - Schneiderova pozdní třešeň.

Máte pravdu, Saffronio, je v tom trochu zmatek. Proto se ptejte a pátrejte dál. 

Büttnerovy jsou ve Vávrově pomologii uvedeny dvě, kyselka a amarelka, tedy obě višně. U nás se kdysi množila Büttnerova compact, což byla zakrslá forma Napoleonovy. Ještě jedna vlastnost je pro Napoleonovu typická. Plody jsou dobré už když mění barvu ze zelené do žluta, pak chutnají s červeným líčkem, nakonec jsou výborné celočerveně zbarvené.

Souhlasím s p. vysloužilem, že se skutečńě může jednat o Napoleonovu. Přesně takové třešně tu máme za vsí ve starém sadě, jež byl vysazen cca před 60 lety, mají stejnou barcu, tvar, i náchylnost k praskání, jak je vidět na jedné z fotek, chuť sladce nahořklou, velmi dobrou. Pokud jde o chuť, je velice dobrá, u ní mi vadí spíše náchylnost k hnití při dozrání. Pumra (Schneiderova, Thurn Taxis) to není, taky ji tu máme, vypadá docela jinak. david