Dávám zapravdu panu Vysloužilovi, (že pěkně shrnul to hlavní, byť ne vše) i panu Biggggovi (za postřeh, že i vrtule, která v pojednáních o nebezpečích pro třešně vyjma raných, opanovává přední místa, má prostě problém,  nemá-li k dispozici třešně více než jednu sezónu - jak by se ale asi projevila 10-letá neúroda?)
   I u mne (2 letité třešně - úroda vydatná, ale ne přebohatá) je co dělat, aby přišlo vniveč co nejméně. Takže jsem při obírání třešní přemýšlel úplně o podobných věcech a kladl si v duchu různé otázky.
    Kupř. v souvislosti s i názorem "mého dvorního hajného" (který mimo jiné zajímavosti padl při našem posledním rozhovoru o tom, kde a proč ponechal semenáče smrku a jedle), že důvodem k jeho optimismu je to, že vždycky si za určitých podmínek i ten nejblbější smrk (byť ne každý a ne v každých podmínkách) natáhne kořeny a dojde si pro vodu - jen mu nechat čas a nečekat standardní ekonomický přínos (nemluvím o hypotéze, že kdyby trvalo známé sucho posledních lét déle a teprve pak přišel kůrovec - a ne opačně - tak má kůrovec poloviční šanci).

    Proč to předesílám? Jedna z těch třešní prošla citlivým (to se musím pochlubit) zmlazením, ale kvůli terénním úpravám byly obnaženy i dva kořeny ve výsušném svahu s pískovcovým podložím,
takže zatímco co jinde je vydatná úroda "logická", tady bych nebyl překvapen, kdyby to bylo horší.
    A jaká je ta otázka?  Prostě, jestli zmlazování (snížením potřeby vody pro korunu v poměru k původním kořenům) a obnažení dvou velkých kořenů z jižní nejsušší strany na jedné straně neumožnilo (dalo čas stromu na přizpůsobení) a zároveň nedonutilo třešni pustit kořeny hlouběji. Před vícero lety bývala úroda vždy vydatná, poslední doba před zmlazením za nic nestála.
Pookud jsem se vyjádřil dostatečně jasně, je na tom něco poučného nebo mě příroda informovala mylně?