Nejčastěji pěstovanou chrupkou je Napoleonova...

Bývala, bývala, skutečně mizí. Pamatuji, že to byla suverénně nejčastěji pěstovaná třešeň.  Měla několik dobrých vlastností. Chutnala dobře již v nezralém stavu, sklízela se tvrdší zbarvená jen z jedné strany, když se nechala plně vyzrát, změkla a byla světle celočervená, slaďoučká. Nedoceněná byla její odolnost ke klejotoku.
   Nevýhodou je nebarvící šťáva a bledé plody v kompotu a taky citlivost k mrazu v květu. Odrůda totiž kvete společně s nejranějšími třešněmi. Je jí opravdu škoda.
    Dnešní poptávka po raných odrůdách je taky vedena snahou vyhnout se červivým třešním. Jinak mi přijdou pozdní chrupky lepší i chuťově. Jediné, k čemu jsou jednoznačně lepší rané srdcovky, je kvas na třešňovici.