Těchobuzická

Reagoval jsem na příspěvek kde se píše, že Těchobuzická začala plodit po osmém roce, Č.Raná začíná plodit také pozdě. Dobu zrání jsem nemyslel.

Bohužel se příspěvek přiřadil na konec.

Ano, to máte pravdu. Trvá jim to déle. U Těchobuzické nebyly první plody po osmi letech, ale mnohem dříve.

S touto původně velmi nadějnou českou odrůdou se budu loučit. A rozhodně ne kvůli tomu, že nastupuje později do plodnosti, nebo, že má renglódovou chuť, ale proto, že není schopná řádně dozrávat. Ještě v této době má stále tvrdé a kyselé plody, i když jsou již delší dobu vybarvené. Bude to zřejmě nějaký genetický defekt, když se uvádí, že by měla dozrávat v druhé polovině srpna. V minulém roce zůstala většina plodů kyselých až do konce řijna. Je to velká škoda, protože úrodnost se zvyšuje a plody netrpí moniliovou hnilobou.

Obávám se, že za poklesem kvality a sladkosti plodů Těchobuzické se skrývá virová infekce, třebaže plody nensou typické znaky postiřžení PPV. Mechanizmus "genetického defektu" si moc neumím představit.

U mě zatím plody tvrdší, vybarvují, úroda konečně více jak jeden plod. Dva předčasně sklizené plody byly výborné. Větší starost mi spíše dělá částečné odumírání konců některých větví (monilia? pseudomonas?).

Těchobuzická = budeme se loučit. Čím více plodů, tím horší chuť. Není přece normální pochutnávat si na prvních zralých plodech pozdní slivoně Anny Späth a plody mnohem ranější Těchobuzické byly stále jako šťovík. To snad uznáte, že není normální. Za vším vidět šarku, když plody ani listy příznaky nemají, nehodlám. Přesně to samé se stalo panu Boštičkovi. S přibývajícími plody přišla mizerná chuť. Proto také použil krumpáčovou léčbu. Pan Mikeš se možná raduje s prvních pár plodů odrůdy, ale stejně tak jsem se zpočátku radoval i já. Tohle by strom ještě zvládl - přivést do potřebné kvality "pět a půl plodu". Nemyslete si, že jsem z toho nadšený. Jsou to moc pěkné švestičky a strom je úrodný, takže opravdu žádnou radost z toho nemám.

Pocity, co popisuje Petr, jsem měl loni.  Osm let jsem čekal na první úrodu a po dvou slušných snůškách Těchobuzická dozrála do chuti-nechuti, žádný cukr, žádné aroma. Dal jsem bolševikovi rok, nejvýš dva. Ale letos se Těchna ochlapila, švestičky zase pěkné - trochu zploštělé, s bříškem a příjemnou sladkou (pravda, trochu rynglovou) chutí. Takl jí dám ještě šanci. Co mi trochu vadí, plody jsou už měsíc tmavě modré, každý kdo šel kolem si utrhl a kousnul (do minulého týdne se jen zašklebil a vyplivnul)

Těchobuzická stále visí. Pro trpkost plodů je ptáky nepovšimnuta. Jen sporadicky se vyskytne měkčí plod s "rynglotovou" příchutí.

V tuto dobu je Těchobuzická pro manželku jasná chuťová jednička z odrůd, co jsou ještě na stromě (Tophit, Jojo, Elena, Č. rodna, Top 2000, Presenta) Je pravda, že si jí nevšímají ptáci, hmyz ani monilie. Letos ji beru na milost. 

Pro mě je Těchobuzická překvapivě letošním chuťovým vítězem mezi všemi odrůdami švestek.