Stará čačanská lepotica

Dobrý den,

převzal jsem po dědovi zahradu, na které je přes 40let stará švestka, v metru výšky má kmen 1,90metrů obvod vloni byla celá obalená plody až se lámaly větve pod jejich vahou, problém je, že jsou plody z 90% nedostupné kvůli velikosti stromu. Má cenu strom zachovat nebo ho poroučet na podzim k zemi a vysadit novou? O odrůdu nepřijdu, máme ji naroubovanou ještě na jedné mladší slivoni. přikládám obrázek jak je slivoň velká je to ten velký strom vzadu nalevo

Mám podobnou, ale odešly mi již 3 větve tak že dává jen 30 litrů nedostupné slivovice.

škoda že nejde technicky přestěhovat

Pokud strom rodí, je zbytečné kácet. Stačí při sklizni odřezat nejvíc překážející větev. 2.rok další, až se postupně dostanete k vyhovujícím rozměrům. J.

Kácet takový plodící strom? To by byl zločin nejtěžší, hned po vraždě.

Radami pana Jaroslava bych se neřídil, nebo jen v případě, že nějaká větev opravdu vyloženě překáží a tu bych neřízl po sklizni, ale právě ted. Jinak máte nádherný strom, kterému v podstatě zdá se nic nechybí. Jistě už bude uvnitř proschlý, ale stále může být ještě řadu let okrasou zahrady. Staré slivoně je už obtížné zmladit a když už, zákrok musí být na vysoké odborné bázi... Nechce se mi věřit že by se jednalo o Čačansku lepoticu, podle mě by sse mohlo jednat o Wangenheimovu...

           Ing. Fidla

Pan Ing. Fidla má zřejmě nová pravidla pro řez peckovin, já jsem se na VŠ (přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) učil, že peckoviny se řežou zásadně v létě (červenec-srpen).  Stejný názor platí i v odborných článcích.

Řez nyní, kdy stromy ještě zdaleka nekvetou, může slivoň zahubit.

RNDr. Jaroslav Nedvěd.

Šedivá je teorie, zelený strom života. Jakýkoliv extrém-žádná i přehnaná péče může zahubit každý strom. Jsem praktický sadař s 40 lety v terénu, moje doporučení-odstraňte všechny suché, polámané a v nesprávném směru-do koruny rostoucí větve-bez zbytečných odkladů! Pečlivé ošetření všech vzniklých ran je samozřejmostí! Pro bezpečnou sklizeň je možno použít kvalitní žebřík. Z pohledu estetického, ekologického, emočního a ekonomického má Váš strom větší význam pro vesmír než mnoho lidí s titulem i bez. S.P.,Ch.

Ne snad že nová pravidla, jen se dívám na to, co se běžně píše vždy s jistou dávkou nedůvěry... Za každým provedeným řezem se snažím najít nějaký biologický princip a ten v poskliznovém řezu proste nenacházím... Jen tam vidím oslabení stromu, protože se mu snižuje listová plocha. Co se týče řezu větví u slív v tuto dobu, optimální by opravdu možná bylo říznout to až v době květu, ale nevidím v tom velký rozdíl, při přčdpovídaných teplotách všechno rozkvete velice rychle a nemyslím si že těch pár dní pro strom něco zásadně řeší... Ještě k řezu peckovin- bežně se říká- jádroviny v předjaří, peckoviny ve vegetaci- s tímto rozdělením nesouhlasím, nebo jen částečně, já to dělím asi takto- to co neroste, kde chci podpořit růst -. neměl bych řezat příliš pozdě a je jedno zda se jedná o peckovinu či jádrovinu. Co naopak roste, to mohu řezat i později. Starší peckoviny, u kterých chci obnovit vitalitu si předřežu v době, kdy se začínají probouzet, jen neřežu v tu dobu na větevní kroužek, nechávám si pahýly a ty uřežu v době květu a hned zatírám štěpařským voskem. Výsledky jsou obdivuhodné... opravdu není třeba vždy brát vážně to, co se běžně píše, není důvod se domnívat že v ovocnařině je méne vžitých dogmat, než v jakémkoliv jiném odvětví lidského snažení...

           Ing. Fidla

Súhlasím bez výhrad. Ak je to potrebné a chcem podporiť rast, nebojím sa urobiť zásah aj v predjarnom období. Väčšie problémy vidím u pestovateľov ktorí režú a nevedia prečo a doslova kaličia niektoré stromy rok čo rok.

Můžete řezat cokoliv, kdykoliv a jakkoliv, ale musíte to umět zdůvodnit.

Strom je to pěkný, takhle urostlých švestek moc není.